Čeští reprezentanti dominovali na mistrovství světa v záznamu a zpracování textů, které se uskutečnilo v Budapešti. V konkurenci asi 500 účastníků z pětatřiceti zemí získali 46 z 91 medailí. Na společném soustředění na začátku července v Litovli trénovali několik hodin denně.
Šampionáty se konají ve dvouletých intervalech, ten letošní byl uspořádán v rámci 50. kongresu mezinárodní organizace Intersteno, založené parlamentními stenografy v Londýně v roce 1887. Z české výpravy získalo medaile patnáct účastníků.
Soutěží se v řadě disciplín, které se postupem technologického vývoje mění. Hlavní disciplínou je opis textu, v němž se hodnotí počet úhozů za 30 minut. Vedle této disciplíny byly v Budapešti hojně obsazeny také korektura textu a čím dál populárnější audiotranskripce. To je přepis diktátu v jazyce dle volby soutěžícího, nejčastěji jeho mateřštině. Desetiminutový rychlý záznam si mohou soutěžící vracet, zpomalovat nebo zastavit. Tato disciplína má úzkou vazbu na praxi. Ve většině světových parlamentů takto zaznamenávají projevy řečníků.
Začínat se záznamem a zpracováním textu je podle trenéra a zástupce Česka v organizaci Intersteno Jaroslava Zaviačiče ideální už v deseti letech, kdy ještě nemají děti rozvinuté zlozvyky při práci s počítačem, tedy psaní textu se zrakovou oporou. "Úspěšní závodníci v psaní obvykle vynikají ve všem, mívají dobrý prospěch, vysoké IQ, jsou schopni vysoké koncentrace, bývají dobrými čtenáři. Výhodou je i muzikálnost co do rytmu a často i techniky prstů, například u klavíristů," uvedl Zaviačič.
Účastníci kongresu v Budapešti se shodli, že výuka ovládání klávesnice je v Česku i v dalších zemích ve školách zanedbávaná. Pro závodníky přitom není soutěžení jen koníčkem, ale díky vysoké produktivitě při tvorbě textu jsou využíváni na různých jednání.