Čtyři desítky originálních rukopisů a starých tisků, které se tematicky váží k osobnosti a učení Jana Husa, jsou součástí výstavy Jan Hus: Problém přijmout svobodu. Začala v pražské Galerii Klementinum, kde potrvá až do 28. června. Mezi exponáty jsou i dva rukopisy Dalimilovy kroniky z 15. století či ukázky textů, které vpisoval do rukopisů Jan Hus vlastní rukou.
"Velislavova bible bude ve formě umělecké kopie," uvedla mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková s tím, že se ještě uvažuje o čtyřech souvisejících rukopisech z knihovních fondů, jež by mohly výstavu doplnit na omezenou dobu pouze několika dnů.
Výstava se připojuje k řadě akcí připomínající letošní 600. výročí Husova upálení. "Už s předstihem vyšly některé publikace na husovské téma. Není nutné tedy opakovat výklad o Janu Husovi samém, nýbrž se výstavou i publikací pokoušíme o něco jiného. Představit jej v jiném světle," říká autor výstavy i doprovodné publikace Zdeněk Uhlíř z Oddělení rukopisů a starých tisků NK.
"Musíme se smířit s tím, že se nám nikdy nepodaří dosáhnout jednoho jediného a jednotného výkladu Husa, ale ani čehokoli jiného v historii. Musíme si uvědomit, že za námi je jen jedna minulost, ale že za námi, vedle nás i před námi jsou různé dějiny. Jsou sice jedny, ale mnohé," dodává Uhlíř, který se pokusil o zařazení osobnosti Jana Husa do bouřlivého kontextu českých dějin v celé době lucemburské (1310 až 1437).
Vystavené rukopisy dokumentující myšlenkový vývoj a ideové konflikty v českých zemích umožňují interpretovat Husovo působení. Vnější Husův konflikt spočíval v důrazné kritice zesvětštělého způsobu života v církvi a nakonec jej dovedl k odsouzení a upálení. Jeho vnitřní konflikt byl podle Uhlíře méně efektní, ale o to tragičtější, neboť sice podporoval svobodu laické činné víry jako podstatu křesťanského života, avšak na druhé straně odmítal život spočívající v subjektivním svobodném jednání, který považoval za světský a křesťana nehodný.
