Ptáci si teď užívají vrchol sezóny a ti, kdo je mají rádi, pochopitelně také. Staří Římané sice tvrdili, že ptáka poznáš po peří ("E plumis cognoiscitur avis"), jenže ne každý pták ho rád ukazuje. Mnozí o sobě dávají vědět raděj zpěvem – a právě na to mysleli v nakladatelství Alpress, když vydali knihu Hannu Jännese a Owena Robertse nazvanou prostě Ptáci. Nejde totiž jen o klasický atlas; jeho součástí je také cédéčko, kde jsou hlasy bezmála stovky nejběžnějších druhů nahrané.
Stačí si tak při čtení nebo prohlížení knihy pustit přehrávač, počítač, či jiné digitální zařízení a společně s obrázkem a doplňujícími informacemi (výskyt, hnízdění, potrava) najdete i lokalizaci zvukového záznamu na CD. Publikace tak nabízí unikátní možnost naučit se rozpoznávat hlasy ptáků. Pro milovníky přírody je to nesmírně cenná dovednost, protože zpěv je obvykle to první, co nás na přítomnost opeřence upozorní.
Kniha je pěkně graficky zpracovaná na kvalitním papíře a v tvrdých deskách, které přežijí i nějaký ten výlet do přírody. Fotografie ptáků jsou pěkné a názorné, i když snad by mohly být trochu větší. Přehledný text se omezuje jen na nejzákladnější informace, což je z hlediska začátečníků a běžných amatérů při pohybu v přírodě spíš přednost. Této kategorii čtenářů je podřízen i výběr 96 druhů: většinou jde o ty nejběžnější. (Pro zajímavost: udává se, že u nás hnízdí něco málo přes dvě stovky ptačích druhů). Takže některé lahůdky naší přírody (ledňáček, výr, žluva...) tu nenajdete. Kniha je tak především startovací čarou, z níž pak vážnější zájemce zamíří dál.
Jediné, co na knize zaměřené na ptačí hlasy trochu nepříjemně překvapí je nepřítomnost slavíka – nejvýraznějšího pěvce naší přírody, jehož noční árie patří k nezapomenutelným zážitkům a který byl u nás před pěti lety vyhlášen Ptákem roku. Zřejmě se tak projevuje zaměření nakladatelů na překladové atlasy (zdaleka nejen ptačí a zdaleka nejen Alpressu) v posledních desetiletích, kdy se nebere v úvahu, že v autorově domovině může být druhové zastoupení odlišné.
Jan A. Novák
