Stopy ve sněhu

Stopy ve sněhu

4. 1. 2015

V noci napadla první letošní sněhová nadílka. Musím přiznat, že pohled na netknutou sněhovou plochu byl pro mě vždy úchvatný a vnitřně očisťující. Poezie tichého zasněženého pole, stromů v lese, prázdných laviček v parcích vstoupila do nejednoho objektivu vnímavého diváka, aby později vyznala bílou krásu prostřednictvím fotografií, anebo byla uložena v mysli a čekala na chvíli vyslovení.

Pozvolna se začínalo rozednívat a první černý komparzista se žlutým zobákem vyšlapával notovou linku napříč trávníkem směrem k protějšímu keři. S postupujícím ránem ptačích stop přibývalo. Vrabci, s anarchií jim vlastní, začali vyšlapávat do linek chaotické noty a celý sněžný part byl ráno dramaticky dovršen psími stopami všech velikostí. Snění bylo krásné, ale krátké. Do reality všedního dne mě vrátila bezohlednost neukázněných chovatelů, které ani čistota prvního sněhu nepřinutila odstranit hromádky jejich miláčků.

Spěchala jsem do parku v naději, že zde budou ještě neposkvrněná místa a budu moci ještě chvíli snít. Podařilo se. Pes zabořil čumák do studené pokrývky ve snaze ulovit první sněžné sousto a s výrazem absolutního štěstí hledal plochy, do kterých by mohl vtisknou vlastní stopu jako první. Netušila jsem, jak rychle se připojím. Ve zlomku vteřiny jsem ležela na zádech, a chybělo začít dělat rukama „andělíčka“ jak za dětských let. Hodnou chvíli jsem ležela a rozmýšlela taktiku, jak být opět vzpřímený „Homo sapiens.“

Vyděšený pes mě nadzvedával, čumák strkal pod ruku a veškerou silou devíti kilového stvoření se snažil zvednou mnohonásobně těžší břemeno. Marnost snažení nahradil štěkáním a výzvami ke hře. Nakonec jsem se nějak zvedla a bylo po radovánkách.

 Vyprávěla jsem příběh přítelkyni a na její doporučení tentýž den objednala na internetu protiskluzové návleky na boty. Objednávka byla vyřízena překvapivě rychle a já nedočkavě otevírala balíček s pocitem, že jsem vyzrála na záludnosti nastávající zimy. Nevěřila jsem svým očím. V krabici nebyly vkusné dámské návleky, ale „horolezecké mačky“ velikosti EU 42 – 48 nebo lépe popsáno sněžnice pro "yettiho."

Můj každoroční opakovaný problém zimní zemské přitažlivosti zůstal otevřen. Nevzdala jsem se a ihned tvrdohlavě hledala další vhodný bezpečnostní prvek pro zralé ženy, nemající zálibu povalovat se každou chvíli na zamrzlých chodnících.

Můj příběh
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 11. týden

V minulém týdnu se v Hollywoodu rozdávaly filmové ceny Oscar. A sošky (České lvy) za nejlepší snímky uplynulého roku se udělovaly i v Česku. Právě filmy budou tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

19%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%