Módní policii došla trpělivost:
V pohorkách vstup zakázán!

Asi jsem stará konzerva, ale myslím, že outdoorové oblečení patří do přírody a ne do divadla či koncert vážné hudby. Neoblékám velkou večerní (nemám), jen "lepší civil", tedy tmavé látkové kalhoty a bílý kabátek, ale na mou duši bych v džínách do Národního nešla. Jen nevím, zda pan Kučera nepřestřelil. Pokud vykáže z prodejny klasické obuvi muže, který si cestou z výletu chce pořídit společenské boty, určitě se nepoběží domů převléci, ale boty koupí jinde.

To co udělal pan režisér Sedláček je odsoudihodné, byl to příšerný úlet, může si o sobě myslet co chce, ale takto jít na společenskou akci při příležitosti předání vyznamenání bylo na známku 5. Bohužel módní styl a jistá noblesa v oblečení v divadlech a na koncertech vymizela, ale já si stále nosím své a patří to k tomu, se umět hezky obléci a jít na koncert.

Praktické oblečení by mělo mít své místo.A slavnostní příležitosti i slavnostní oblečení.

Nejsem zrovna milovnice dlouhých večerních rób, ale je pravda, že i při společenské akci by měla mít vlastní svoboda přece jen určitou mez. Vždyť i oblečení je určitým výrazem úcty, kterou projevujeme umění.

Tady na malém městě se lidé oblékají, jsou rádi, že vyvětrají šaty, ale v Praze jsem se taky už cítila divně v dlouhé sukni..

Právě před několika dny jsem potkala spolužačku, která mi vyprávěla svůj zážitek z divadla. Dostala totiž od dcer jako dárek k šedesátinám vstupenku do Státní opery. Což o to, představení se jí líbilo. Jenže cítila se v tom prostředí chrámu kultury jaksi nepatřičně ONA ve svých šatech, které si k té příležitosti oblékla. Skoro všichni tam totiž byli tak normálně, ve svetrech apod. Není na tom něco divného?

Spíš bych dala opačné nálepky do horských cest.Tam jde mnohdy téměř o život. Do divadla a na koncerty pro "chlapy i ženský oblek jenom společenský"

Dříve vadily dlouhé vlasy, teď pohorky. Do jisté míry diskriminace. Někdy vadí dlouhé vlasy, jindy pohorky. Každá společnost si žádá nějaký řád. Buď se přizpůsobíš, nebo vypadni. Možná kdybychom se zabývali věcmi podstatnými, nemuseli bychom se zabývat nepodstatnými, protože by nikoho ani nenapadlo jít na "kulturu" ve sportovním, stejně jako většinu nenapadne sportovat v obleku.