Můj retropříběh z minulého století

Můj retropříběh z minulého století

21. 11. 2014
Pražská babička byla krajkářka. Na Žižkově měla svůj krámek s velmi těžkou železnou roletou, která zakrývala dveře i okno před zloději. Dědeček byl z rodiny knihaře a vracel se vždy večer z nakladatelství, kde měl na starosti vazbu knih. Jednou půvabné dívce nabídl pomoc, která se stala pravidelností až do chvíle, kdy se s ní oženil.

Protože od dětství toužil po dálkách a obdivoval vlaky, doplnil si vzdělání a stal se mašinfírou. Přivážel z venkova do Prahy čerstvé potraviny a také se tehdy cenilo, že byl "pod penzí". Žili poklidný měšťanský život s třemi dětmi. Babička si přivydělávala ručními pracemi a starala se o domácnost, děda miloval svou práci a Viktorku Žižkov. Na letní byt jezdili s dětmi vždy jen vlakem.

Děda se stal důchodcem v době, kdy jsme se odstěhovali z Prahy. Proto jsme netušili, jak je nešťastný z nicnedělání. Každé ráno vstával jako dřív a chodil na Wilsonovo nádraží kontrolovat se svými cibulemi odjezdy vlaků. Doma byl nevrlý, zanevřel na celý svět. Po létu, které jsme společně prožívali na chatě u Sázavy v Pikovicích, kde ještě sledoval průjezdy vlaků podle jízdních řádů, se konečně srovnal. Zase to byl ten veselý děda, který hrál na hřeben a zpíval Hašlerovy písničky. Vrátil se ke svému prvnímu zaměstnání a vázal nám časopisy do krásných vazeb.

Měl jedno veliké tajemství, které nám babička prozradila až po jeho smrti. Byl nemanželským dítětem. Otec mu dal své jméno až v pěti letech a přijal ho do rodiny. Tím ztratil kontakt se svou matkou. Žil v dostatku, získal vzdělání, nepociťoval žádnou újmu v otcově rodině, ale celý život toužil po mateřské lásce. I když se se mu jí dostávalo od manželky, dětí a vnoučat.

 

Zapátrejte ve svých albech, vyberte ty nejkrásnější fotografie a sestavte z nich svůj "Retropříběh". Tři nejzajímavější retropříběhy oceníme velkokapacitními flashdisky. Pravidla soutěže s názvem "Můj retropříběh" najdete zde.

 

retropříběh
Hodnocení:
(4 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Vávrová
Moc hezké vzpomínání na dědečka, Hani. Umíš to krásně podat.
Jana Šenbergerová
Spolu se starými fotografiemi jiných se vracím do svého dětství. Budu se muset podívat, jestli nějaké fotografie mám. Rodiče měli album s rodinnými fotografiemi, ale ty zůstaly u mladší sestry, která bydlí v domě našeho dětství.
Eva Mužíková
Hani, hned jak jsem si přečetla jméno autora tohoto článku, bylo mi jasné, že to bude hezké počtení. Nezklamala jsi mne...
Eva Balúchová
Hani,pěkný příběh.Úplně se mě při čtení promítal před očima.
Zuzana Pivcová
To je pěkné prvorepublikové až poválečné vyprávění, doložené velmi názornými dobovými fotkami. Mám v tomhle ohledu trochu smůlu v tom, že veškeré opravdu rodinné fotky předků máme uloženy na chalupě v jižních Čechách, kam během roku nejezdíme. Takže, když redakce vyhlásí téma, zbývá mi "lovit v čistých vodách", mezi svými novějšími fotkami, a to mnohdy není ono.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.