Stonehenge je slavné, mnohem méně se ale ví, že podobné památky po záhadných pravěkých civilizacích, kterým se říká megalitické, jsou i u nás. Sice jen takové malé české, zato ale naše. A dokonce se nacházejí i přímo v hlavním městě. Kromě známějšího Čertova sloupu na Vyšehradě (který je ovšem velmi netypický) tu je také záhadný menhir v Dolních Chabrech.
Chaberský menhir stojí v Ládevské ulici před domem č.p. 542 nedaleko od dvouproudové výpadovky na Zdiby. Je vysoký 1,7 metrů a říká se mu Kamenný slouha. Je tvořen jednou z nejodolnějších hornin: buližníkem, přesto jeví známky jednoduchého opracování. Z buližníku je i nedaleký vrch Ládví, v okolí kamene však už je jiné podloží, proto sem musel být neznámými staviteli těžký blok kamene dopraven ze vzdálenosti nejméně jednoho kilometru.
Při stavbě domků v bezprostřední blízkosti byl nalezen ještě jeden přibližně stejně velký kámen, také částečně opracovaný. Dnes se nachází v soukromé zahradě nedaleko toho prvního. O stavitelích není nic známo, rozhodně to však nebyli Keltové, jimž jsou někdy megalitické památky připisovány. Nejčastěji se uvádí, že byl vztyčen už v době kamenné, tedy několik tisíc let před počátkem našeho letopočtu. Tyto památky se u nás vyskytují především v oblasti mezi Rakovníkem, Prahou a Žatcem.
Ještě méně se toho ví o smyslu objektu. Podle jedněch to byl symbol jakéhosi kultu, podle jiných mohlo jít o součást kalendářního objektu sloužícího pro sledování nebeských těles. Majitelé přilehlé nemovitosti kdysi projevili mimořádnou ohleduplnost k památce na neznámou minulost a při stavbě plotu se menhiru vyhnuli. Dnes sem přichází stále víc lidí, kteří věří, že kámen vyzařuje tajemnou léčivou energii. V každém případě je to zřejmě nejstarší dochovaná stavební památka na území dnešní Prahy: i nejstarší objekty na Pražském hradě se stavěly v době, kdy on už pamatoval celá tisíciletí.
Dnes je chaberský kámen patrně jediný skutečný menhir v Praze. Nebylo tomu tak možná vždycky; údajně prý stával menhir i na úbočí Petřína, staré pověsti také mluví o okolí Emauz a dalších místech. Lehké mrazení v zádech vyvolává pověsti týkající se kamenných koulí, které se mají ukrývat v základech některých staropražských domů. V Jánské ulici to má být vejce draka, který se vylíhne za tisíc let. V Mostecké ulici prý bylo kdysi dokonce jedno takové "vejce" vykopáno - šlo snad o kouli z černého materiálu, která mohla být součástí nějaké pravěké svatyně. Znalci esoteriky nepochybují o tom, že oblast pražské kotliny odedávna patřila k vůbec nejvýznamnějším místům, kde se provozovaly tajemné rituály.
Jan A. Novák
Další články autora na www.novakoviny.eu
Menhiry v Česku (podle menhiry.mysteria.cz)
|
Oblast |
Nejbližší obec |
Popis menhiru |
|
Slánsko |
Klobuky |
největší (330cm) tuzemský menhir; severně od obce u silnice na Telce; dříve obklopen kamenným kruhem 9 kamenů (odsud název "Pastýř") |
|
Slánsko |
Jemníky |
asi 1metrový slepencový menhir ležel povalený na kopečku severně od obce, cca v roce 2003 znovu vztyčen |
|
Slánsko |
Slaný (2x) |
na svazích Slánské hory jsou povalené 2 menhiry (200 a 150cm), jeden na severním a druhý na západním svahu; původně snad stály na vrcholu hory (v 17.stol. nahrazeny kříži a shozeny dolů) |
|
Žatecko |
Drahomyšl |
220cm, severně od obce u polní cesty |
|
Žatecko |
Žatec (muzeum) |
135cm, na zahradě muzea, dříve povalený u obce Březno |
|
Žatecko |
Kluček |
asi 250 cm pravděpodobný menhir leží povalený na kopci nad koupalištěm; všechny tři pokusy o jeho postavení od r.2003 skončily neúspěchem |
|
Žatecko |
Líčkov |
žulový 1,6metrový menhir na malém kopci cca 1 km jihozápadně od obce; je na něm vytesán letopočet 1905 (zřejmě až dodatečně) |
|
Lounsko |
Louny (muzeum) |
190cm, umístěn v neveřejné části muzea, dříve povalený u obce Selibice |
|
Lounsko |
Slavětín |
190cm, u křižovatky polních cest 1km jihozáp. od železniční zastávky |
|
Lounsko |
Orasice |
50cm, na severozáp. okraji obce nedaleko od kostela |
|
Praha |
Praha - Dolní Chabry (2x) |
160cm, v Ládevské ulici u plotu rodinného domku; v srpnu 2006 zde byl postaven druhý menhir, který před tím ležel v zahradě za plotem |
|
Český Merán |
Chlístov (3x) |
severně od obce (na kopci nad potokem a silnicí) je trojice menhirů o výšce 190, 185 a 143 cm; tvoří spolu kruh; dva z nich (dříve ležící) byly znovu vztyčeny na konci roku 1999 týmem okolo P.Kozáka a P.Bartla |
|
Český Merán |
Hodkov, Chválov |
na kopci zvaném Homole či Balvaniska se nedaleko kóty 670,8 nalézá v keřích menhir o výšce 165 cm |
|
Český Merán |
Vilín (2x) |
na bezejmenném kopci mezi obcí Vilín a kopcem Kozlov je dvojice menhirů - 220 cm vysoký (zdá se, že je součástí kamenného kruhu) a 130 cm vysoký; ten větší byl ale někdy v roce 2008 ukraden |
|
Český Merán |
Nálesí (2x) |
na kopci Králov severně od obce Nálesí jsou 2 menhiry; trojúhelníkový placatý o výšce 1,6m a nenápadný metrový v blízkosti kruhové svatyně |
|
Český Merán |
Zadní Boudy (3x) |
u turistických cest jižně od zříceniny hradu Zvěřinec se nachází tři menhiry (90 cm, 90 cm a 75 cm) a svatyně ohraničená kamennými valy |
|
Český Merán |
Mokřany |
v lese zvaném Ikarta (na svahu jihozápadně od Mokřan) je 150cm menhir |
|
Sedlčansko |
Vysoký Chlumec |
1,3m menhir na vrcholu Pivovarské hory, asi 1 km jižně od Vysokého Chlumce |
|
Milevsko |
Milevsko |
za hájovnou (200m od židovského hřbitova směrem do kopce) je asi 2metrový menhir; ještě v roce 1939 stál, pak někdy spadl; znovu vztyčen P.Bartlem v srpnu 1999 |
|
okolí Milevska |
Vepice - Horychová (2x) |
u úzké asfaltové cesty z Vepic do Dobré Vody v lese pod kopcem Horychová je balvanovitý menhir o výšce 177 cm; přímo u vrcholku Horychové je unikátní kamenná svatyně s menhirem vysokým 184 cm |
|
Plzeň |
Plzeň-Bolevec (2x) |
v lese nad Seneckým rybníkem je znovu postavený menhir (165 cm), okolo něj pět menších kamenů; asi 300 metrů severozápadně od něj je další nápadný kámen, ležící na zemi |
|
Strakonicko |
hora Javorník (5x) |
100m severně od silnice Javorník-Strašín stojí 1,8m vysoký čtvercový menhir, označovaný jako "Měsíční kámen"; východně od obce Zuklín je takzvaný "Větrný kámen" ve starodávné svatyni; na Javorníku se dále nachází téměř 3metrový menhir "Mudrc" a dvojice menhirů zvaná "manželé" či "jin a jang" |
|
Jindřichohradecko |
Mosty u Kunžaku (4x) |
u úzké asfaltové cesty z Mostů do Zvůle je menším lesíku jeden stojící 117cm menhir, v jeho okolí jsou tři ležící kameny, které mají vzhled menhiru (o délkách 205, 168 a 103 cm) |
