Sport jako velké divadlo

Také rád vzpomínám na spartakiády a spartakiádní stadión na Strahově, kde jsem kdysi externě pracoval ve vrcholovém středisku sportu jeden měsíc v jedné kanceláři s legendárním běžcem Emilem Zátopkem, než jsme odjeli na Mistrovství Evropy v Athénách 1982. Byl to velmi milý a upovídaný pán. Tehdy mu bylo 60 let a byl už v důchodu. Velké kanceláře byly v tribunách spartakiádního stadionu.

Také jsem spartakiády ráda sledovala. V roce 1970 jsem jako středoškolačka dělala na Strahově pořadatelku a o deset let později jsem tam cvičila s dcerou skladbu Rodiče s dětmi. Byla tam úžasná atmosféra.

Mně se spartakiády líbily. Osobně jsem cvičila jen ve 4. třídě 1960 a v 1. ročníku SVVŠ 1965, a to poprvé v místním a podruhé i v okresním kole. Dál jsme se nedostali. Vím, že na střední škole mě nácvik nebavil, protože jsme začínali v tělocvičně, a to místo mého oblíbeného nářadí. Finále ale už bylo docela zábavné. Jsem ráda, že jsem si díky článku a odkazům v něm mohla oživit, kdy byla která spartakiáda a co se při ní objevilo zajímavého. Nepočítám v to spartakiádního vraha 1985, to byla hrůza.

Moc ráda vzpomínám na celostátní spartakiády. Cvičila jsem sice jen na okresních kolech, ale na ta nádherná představení na Strahově jsem se jezdívala podívat. To bylo opravdu velkolepé divadlo, které způsobovalo svou krásou dojetá až k slzám. Na sportovní utkání se také ráda podívám, když tam není brutalita jako v hokeji nebo kopané. Moc pěkný článek i zajímavě vybrané snímky.

Hezká fota a skutečně fantastické a dojímající okamžiky tento článek perfektně doplňují. Nemá to chybu, opravdu se Vám to povedlo.

Zajímavě pojatý článek a velmi hezky napsané. V mnohém si úplně rozumíme, ač jsem rodu ženského. Fanoušci sportu bývali dříve kultivovaní fandové sportu, kteří fandili a podporovali svého favorita svou přítomností. Bohužel dnes je tomu mnohdy jinak. Ale ano sport je jedno to největší a nejhezčí divadlo. Sedět např. v londýnské hale na finále Turnaje mistrů je opravdu životní zážitek. Moc bych se chtěla podívat na grandslam ve Wimbledonu, je to atmosféra a je to fajn. Díky za hezky zpracovaný článek.