Moje vernisáž: Jak Pražáci
objevili krásné Pošumaví

Moje vernisáž: Jak Pražáci
objevili krásné Pošumaví

18. 10. 2014

Jsme s manželem rodilí Pražáci, v Praze jsme žili až do důchodového věku. Jenže poslední část života jsme v Praze strávit nechtěli. Jsme oba vášniví kolaři, turisti i lyžaři. Okolí Prahy už jsme měli prochozené a proježděné křížem krážem. Ani dvoupokojový byt ve čtvrtém podlaží bez výtahu neskýtal na stáří dobré vyhlídky. A tak jsme se rozhodli Prahu opustit.

Nejprve jsme měli představu, že zakotvíme někde ve vzdálenosti do čtyřiceti kilometrů. Jenže naše úspory se ukázaly býti nedostatečnými. V roce 2006 se dceři narodil první syn. Bydleli tehdy v dvougarsonce na sídlišti, a tak jsme se rozhodli, že si pronajmeme na léto chalupu na venkově. Moje spolutchýně (škoda, že čeština nemá pro tyto příbuzné nějaké hezké pojmenování) si přála navštívit Šumavu. Žije až za Náchodem na česko - polské hranici a na Šumavě ještě nebyla. Pronajali jsme si tedy chaloupku v Pošumaví. Tento kraj nám učaroval a po menším váhání jsme se s mužem rozhodli poohlédnout se po bydlení zde.

Začali jsme sledovat inzerci nemovitostí z této části naší vlasti. Konečně jsme objevili domek, který se nám líbil. A tak jsme se v listopadu opět do Pošumaví rozjeli. Ale na místě nás čekalo zklamání. Domek vůbec nevypadal, jako na obrázcích a ani okolí nebylo malebné. Tak snad příště. Paní majitelka realitní kanceláře nám nabídla, že má v portfoliu ještě jeden domek, ale je v jiné části, než jsme si vybrali. No, co, řekli jsme si. Když už jsme vážili takovou cestu, rádi se na něj podíváme.

Už když jsme vjížděli do údolíčka, kde se vesnička nachází, věděli jsme, že je to místo, jaké hledáme. Domek stál u boční cesty, poblíž památné lípy, měl krásnou zahradu. Jen byl strašně zanedbaný, již několik let neobývaný a cena byla stavu nepřiměřená. S krvácejícím srdcem, jsme se rozloučili. Manžel se při loučení zmínil, že kdyby paní majitelka cenu zvážila, měli bychom o domek zájem. Cestou domů jsme se domluvili, že další hledání necháme na jaro. Pořád jsme na ten krásný kout nemohli zapomenout.

Když jsme se v únoru následujícího roku vraceli z lyžování, přemluvila jsem manžela, abychom se na něj zajeli podívat. Cedule "na prodej" byla stále za oknem. Jaké bylo naše překvapení, když na nás v Praze čekal e-mail s nabídkou výrazně snížené ceny tohoto vysněného domku! Neváhali jsme, a ihned jsme ho koupili. Vlastnoručně ho opravili a stále ještě doděláváme.

Žijeme zde již osmým rokem a stále se nám tady líbí. I lidé jsou zde velmi vstřícní a i nás, Pražáky, mezi sebe přijali.

Pro tuhle vernisáž jsem si vybrala podzimní snímky. Doufám, že i vám se u nás zalíbí.

vernisáž
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Za málo! Všimla jsem si, protože mám dřínky ráda a brslen se mi líbí.
Zoja Sedláčková
Ještě děkuji paní Janě za rozšíření mých botanických znalostí. Já si ty keře hodně pletu :-). Ale teď jsem se díky vám podívala na net a zjistila, že si brslen můžu vypěstovat ze semen a zkrášlit si s ním zahradu. Jedovatin už tu mám dost, tak o jednu víc...
Zoja Sedláčková
Děkuji za komentáře. Vypadnout z Prahy jsem toužila mnoho let. A moje touha vzrostla, když jsem se po rozvodu odstěhovala z pohodového sídliště v Ďáblicích pod lesem do bytovky v Hloubětíně. Teď se do Prahy ráda vracím jako návštěvník. Mám poblíž děti a taky školu, se kterou spolupracuji. Někdy v listopadu si říkám, jestli by mi ve městě nebylo lépe. Ale jen napadne sníh, už na to ani nepomyslím.
Olga Štolbová
Také jsme kdysi s mužem uvažovali o přesídlení z Prahy do naší čerstvě koupené chaloupky v jižních Čechách, ale smrt manžela všechny plány zrušila. Přesto jsem tam ztrávila ještě dvacet krásných jar, lét a podzimů, ale zimy raději doma v Praze. Zojo, fotky i vyprávění moc pěkné. Zdravím... ***
Růžena Antlová
Zojo parádní fotky a moc pěkné vyprávění . Tak zvelebujte domeček a zahradu kolem a užívejte ve zdraví krásnou přírodu kolem vás.
Soňa Prachfeldová
Jste šťastní lidé v krásném kraji, okolí Klatov a vůbec tam všude je moc pěkně, také jsem měla takový sen, jen se bohužel neuskutečnil.Fotky moc pěkné !
Alena Tollarová
Rozesmál mě ten terminus technicus spolutchýně, protože my si říkáme protitchýně. A přímo na Rabí jsem se před několika lety dívala z našeho letního týdenního příbytku a fotila ho taky vesele.
Zuzana Pivcová
Je moc dobře, že se celkově změnil postoj k Pražákům, jezdícím na venkov. Dříve, viz třeba ve Vesničce mé střediskové, byli vnímáni jako výstřední živel, který s tamním obyvatelstvem nesplyne, maximálně tak muži vezmou cizince k sobě ke stolu v hospodě. Záleželo ovšem také na tom, jak se chovali ti Pražáci. Vy jste zřejmě bezvadná dvojice, která se nad "venkovany" od začátku nijak nevyvyšovala, a teď už jste takřka starousedlíci.. A důležité je, že jste na ten nový styl života dva. Sama bych si na venkov netroufla, i když by se mi tam bez diskuze moc líbilo.
Marie Bartošová
Nádhera, příjemné a hezké fotky. Také jsem na důchod přesídlila na venkov a užívám si tu pohodu :))
Eva Mužíková
Paní Zojo, Vaše vernisáž je přesně " moje parketa", záběry vybírané s citem vypovídají o Vašem spokojeném žití na vsi... Krásné, užívejte si to tam ještě dlooouhá léta. A co zvířátka??

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.