Koloběh života

Koloběh života

13. 10. 2014

Je večer jednoho teplého říjnového dne roku 1982. Sedím vzadu v sanitce, snažím se klidně a zhluboka dýchat. Jedeme zšeřelými ulicemi Ostravy. Dívám se kolem sebe a uvědomuji si, že touto trasou jsem ještě nikdy nejela a už pravděpodobně nikdy nepojedu.

Na obloze se odrážejí odpichy vysokých pecí lemované párou z koksovny. Vlevo se majestátně tyčí komíny chemičky. Tatínek dostal do tohoto města v padesátých letech umístěnku, já jsem se tu narodila a vyrostla. Mám ráda všechna ta zvláštní zákoutí, prach a typickou vůni železa.

Během cesty se v myšlenkách vracím ke včerejšku.

Těsně před polednem jsem dokončila vánoční dárek pro manželovu maminku. Konečně. Prohlížela jsem si zálibně výsledek a v tom zazvonil telefon. Na druhé straně se ozval hlas sestry z jednotky intenzivní péče, který mi s účastí oznámil, že tatínek vzdal (po devíti letech) boj s rakovinou. Podvědomě jsem to čekala, ale stejně to byl šok.

Teď sedím v sanitce, abych dala hodinu a půl po půlnoci život mému prvorozenému synovi. Nový život, kterého se tatínek nedočkal.

PS: Nedávno jsem konstatovala, že je syn povahově mému tatínkovi podobný víc než bych si byla kdy ochotna připustit.

 

 

stárnutí život
Autor: Hana Lancová
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Šorejsová
Paní Hanko, upřímnou soustrast, něco o tom vím, nejdříve odchod taťky, po roce ho následovala maminka, pak tragicky zahynul syn. Život je občas smutný, ale stojí ho za to žít a dávat. Jen vůle naše nás nese dál, pokud to dokážeme.....
Hana Lancová
Psala jsem text v pátek v noci. Byl zveřejněn včera a dnes neočekávaně zemřela manželova maminka. Týden před synovými narozeninami. Prožitek jsem v sobě nosila 32 let a když jsem jej pustila do světa, stalo se tohle. Náhody opravdu neexistují.
Jana Šenbergerová
Přicházíme, odcházíme, ...a občas se vracíme. Před lety mi 13. října zemřel dědeček, před deseti roky se 15. října narodila moje první vnučka. Ještě nedávno to vypadalo, že bude jediná ... Loni 8. listopadu se narodila druhá. Také nevěřím na náhody a raduji se z každého setkání a jsem smutná při každém loučení.
Jitka Chodorová
Dnes je to 25let,co mi zemřel tatínek,předevčírem bylo vnukovi mého bratra 25let,opravdu koloběh života má svá pravidla,jeden se narodí a druhého ztratíme,bohužel letos odešel i můj bratr,který by se dožil 8.října 65let.Myslím na oba s láskou a úctou.Toto nejsou jen "nějaké náhody".Radujte se z těch,co vám osud poslal do cesty.
Eva Balúchová
Ano,koloběh života.Aspoň máte tatínka blízko.Nebo aspoň ten pocit.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.