Oldřich Nový: noblesní
kavalír českého filmu

Právě včera večer byl v televizi uveden pěkný medailon Oldřicha Nového. Jeho herectví jsem neměl sice nikdy rád, ale překvapil mne, jak krásně uměl zpívat v operetách, když byl ředitelem Hudebního divadla v Praze-Karlíně. Byl to muž s mnoha talenty.

Oldřicha Nového mám jako herce ráda, snad právě proto, že nebyl prototypem pozitivních šarmantních milovníků jako třeba Schránil nebo Nezval. Bylo v něm i trochu z komika a ten humor byl v jeho rolích cítit, dovedl se při "namlouvání" v projevu shodit, zvlášť ve scénách, kdy se radoval, že ho jeho vyvolená také chce (Přítelkyně pana ministra, Hotel Modrá hvězda, Falešná kočička atd.). Oceňuji i to, že si svou danou noblesu uchoval i v komunistické éře v těch několika filmech, v nichž mu bylo umožněno hrát. Byl nepředělatelný, narozdíl třeba od Pištěka nebo Šlemrové nebo Nezvala či Boháče, kteří se v 50. letech zcela proměnili.