Expedice oksroN 2014:
hledej a nalezneš

Expedice oksroN 2014:
hledej a nalezneš

21. 8. 2014

Před sedmou jsem si dal záležet na hygieně, zatímco můj spolunocležník Marian spokojeně odfukoval ledabyle přikryt běloskvoucí pokrývkou. Podle lodního jízdního řádu jsme měli přistát ve Stavangeru v sedm hodin a po odbavení cestujících, kteří necestovali až do Bergenu, jsme měli pokračovat v plavbě. Přístav ve Stavangeru jsem ještě neviděl, a proto jsem spěchal na horní palubu, abych jej zhlédl a přiblížil kamarádům nějakou tou fotkou.

Moc se nedařilo. Na palubě 16 Celsiů, vítr, na těle tričko a kraťasy. Tyto okolnosti mne vyhnaly zpět do teploučka vnitřku lodi. Stavanger jsme už jednou navštívili. To bylo v roce 2006 a pokračovali jsme přes něj po návštěvě Preikestolen směrem na Bergen. Dnes tam doplujem ve 13 hodin podél norského pobřeží. Nicméně pasažéři ve Stavangeru vystoupili a zmatek ustal po vyplutí ke konečnému cíli cesty.

Ti, kteří plují až do Bergenu včetně ostatních členů Expedice, spokojeně spí a na vstávání mají dost času. Čeká je snídaně, lákající vůní domova (manželčiny řízky). Já ovšem dychtiv co nejvíce zážitků bloumám po všech palubách, snažím se nezabloudit a za cíl volím nákupní centrum, takzvaný free shop. Jo, jo. Kdepak jsou ty doby, kdy jsme po takové návštěvě prahli. Dnes je to všední záležitost. Otevřeli v osm hodin, a tak jsem nakoukl. Kopce zboží tak jako u nás, spousta z nich shodná s našim, ceny ani po odečtení daně nijak nelákají. 

Takže jsem se vrátil na jednu z palub a prohlédl si jeden ze záchranných člunů, které se tulily ke stěnám lodě skoro po celé její délce. Tož pěkné, pohodlné, vybavené, ale nic pro mne. Patřím mezi ty vyznavače vodních radovánek, kteří si nasazují záchrannou vestu, i když lezou v koupelně do vany. 

Před třináctou hodinou už vidíme okraj Bergenu a neprší. To prý je v Bergenu vyjímečná situace. V jednom roce tu prší průměrně ve 213 dnech, a proto vtipálci nazvali Bergen městem deště. Drží také rekord v počtu po sobě jdoucích dešťových dní, který byl dosažen 21. 1. 2007 počtem 84. A kolik v průměru v Bergenu za rok naprší? Celých 2250 mm. Na vizitce se chlubí, že je druhým největším městem Norska (252 100 obyvatel). 

Ovšem pozor. Na palubách houstne provoz a vrzají kolečka přesouvajících se kufrů. Loď za chvíli přistane a je třeba přemístit se na palubu, kde na nás čeká naše auto. Ovšem která je to paluba? Polévá mne pot, naštěstí Marian, můj spolunocležník, má dobrou paměť, a tak ve 13:10 vyjíždíme z lodi a přesouváme se k nejbližší benzince. Litr nafty za 14,59 NOK (fíha 49 Kč). Přijel tankovat i automobil, který jezdí na vodík a zaznamenali jsme i elektromobily. Holt Norové jdou s pokrokem.

Kempy nikdy nezajišťujeme dopředu a spoléháme nato, že je jich v Norsku tolik, že o ně doslova zakopáváte. A to nemluvím o tom, že se co chvíli u silnice objeví cedule, že vás zvou na přenocování do svého domu. Pochopitelně za určitý poplatek.

Když už bychom se chtěli orientovat podle nabídky kempů, pak lze na informacích v kterémkoliv městě dostat zdarma stostránkovou nabídku kempů, kde najdete všechno, kontakty, ceny i vybavení. A hleďme. Letošní katalog má na první straně loď, na které jsme pluli po Tinském kanále v roce 2010.

My použili variantu první a vydali se po silnici č. 39. Po pár kilometrech přímo u silnice byla hospoda s americkou patinou a na parkovišti bylo několik desítek automobilových veteránů, kteří tu měli sraz. Cedule upozorňovala, že je možné ubytování v chatách. Už proto, že nás sraz veteránů zaujal, jsme zastavili, na recepci vnesli dotaz a za pět minut jsme měli pronajaty dvě chaty, každou pro dvě osoby s cenou 600 NOK za jednu. Majitelka nás upozorňovala, že očekává vzhledem ke srazu velký provoz a možná i hluk a požádala, abychom to tolerovali. Neodmítli jsme a naopak se těšili, že rádi k tomuto hluku přispějeme.

Pozvánku na kovbojský lunch jsme nechali bez povšimnutí. Na večeři vařím vylepšenou gulášovku z masa, které překonalo vzdálenost i čas bez ztráty barvy a chuti, brambor máme dostatek, cibule jak by dal a pár stroužků česneku navíc neuškodilo. Barvu jsem doplnil dvěma nožkami čabajky a pak sledoval, jak třílitrový hrnec postupně vzal za své.

Ve vedlejší restauraci byl podezřelý klid. Přičítali jsme jej tomu, že účastníci srazu sledují tak jako my utkání na Mistrovství světa v kopané mezi Německem a Francií. Když utkání skončilo a my se vypravili, že si také užijeme veselí, na parkovišti byla dvě dodávková auta a nic víc. Účastníci srazu odjeli sledovat zápas zřejmě domů. A tak jsme zalehli.

 

Pošete nám i vy příspěvky (tipy, cestopisy, příběhy) do soutěže Moje léto 2014, v nichž představíte „to svoje“ místečko včetně pamětihodností, výletů do okolí, slavných rodáků a dalších zajímavostí. Rozsah textů, jejichž počet není nijak omezen, je čistě na vás – podmínkou je pouze, aby byly autorské (originální) a byly opatřeny alespoň dvěma vlastními fotografiemi. Článek, který vložíte běžným způsobem, a to nejpozději 30.8. doprovoďte nadpisem Moje léto: plus titulkem. Během prázdnin je budeme postupně zveřejňovat. Poslední srpnový den vybere redakce nejlepší letní tip a odmění jej zahradním grilem od firmy Mountfield.


expedice oksroN Moje léto 2014
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.