Požehnání v kredenci

Požehnání v kredenci

28. 6. 2014

 Osud si s důchodcem Fanoušem Roubalem divně zahrál. Sám železničář, pojal za manželku učitelku. Sňatek to byl nerovný. Sám jen maturant, přivedl si do manželství ženu vysokoškolsky vzdělanou. Naštěstí byl sečtělý, vybavený mozkem a všeobecným přehledem.

Byl o několik let starší a neustále před svědky prohlašoval, že muž musí být starší nejméně o deset let, aby k němu měla žena patřičnou úctu. Nejraději by si prý od manželky nechal vykat! Bohužel se jeho manželství vyvinulo tradičním směrem. V jednom ale byli oba manželé zajedno. Svorně nenáviděli klér. Narodily se jim dvě dcerky. Žádnou nenechali pokřtít!

Holky dospěly do stavu, kdy je třeba ohlížet se po ženiších. Jednoho dne se dostavil k Fanoušově domku vousáč s kyticí. Podali si ruce u míchačky. Ve stroji to zašplouchalo a svátečně oblečený mladík byl přijat do rodiny lívancem z malty. Tato příhoda byla brána jako dobré znamení osudu. A opravdu! Hodný člověk, kantor, odvedl si dcerku Petru do Uherského Brodu.

Mladší dcerka Veronika mezitím vystudovala na Karlově univerzitě v Praze. Když odcházela, otec pravil: "Jestli si přivedeš černocha, Vietnamce, cikána, nebo mého spolužáka, nechci tě vidět!“ Dopadlo to dobře. Vystudovala, vrátila se domů a vzala si kantora. Najednou se tatík ocitnul v obložení pěti kantorů! Obstál.

A život šel dál. Obě holky se naštěstí usídlily nedaleko od sebe, takže tatík je stačí obsloužit jedním vrzem. Majitel režijní průkazky je zdarma mobilní. Jezdí však sám, neboť manželka mezitím zemřela.

Později se dověděl, že starší dcerka se nechala už jako dospělá pokřtít! Že se přivdala do klerikálního prostředí věděl. Tohle jej ale překvapilo. Při své bezstarostné a veselé povaze mu nedošlo, proč najednou ochladnul vztah mezi ním a rodiči jejího manžela. Pak mu to docvaklo. Pustil si hubu na špacír. Vyprávěl bezbožný vtip! Tři roky trvalo, nežli se s ním zbožní příbuzní udobřili. Ale světe div se! Starší dcera Petruška přistoupila na víru! Když jednou oznámila, že její dcerka půjde k prvnímu Svatému přijímání, tatík se vymluvil. Pak zaslechl za dveřmi: "Taky by ho neubylo!“

Mladší dcerka Veronika se ocitla na druhé straně barikády. V Praze se vypracovala do redakce časopisu Mladý svět. Chodila na návštěvu k Jančaříkům a diplomovou práci o Pavlu Kohoutovi konzultovala u něj doma. Spisovatel byl také oponentem! Vrátila se domů, přijala místo v regionálních novinách Slovácko. Našla si manžela, kantora. A jako na potvoru se přivdala do rodiny bývalého ředitele polesí u Státních lesů. Komunisté jí neublížili, stejně jako tatíkovi svému i manželovu.

Pro dědka nastalo dilema. Ukecaný člověk si několikrát v životě ublížil nevymáchanou hubou. Trpěl za ni v zaměstnání, vyrobil si takto hodně nepřátel. Byl vyhozen jako důchodce z vrátnice a s paní vedoucí na novém pracovišti je neustále ve při. Ve společnosti to vzal čert. Ale v zájmu rodinné pohody musí držet hubu, nebo si uvědomit, ve které rodině se přesně nachází! Jedna rodina klerikální, druhá komunistická!

Jak šel život, seznámil se Fanouš s katolickým knězem. S místním pastýřem se scházel pravidelně v hospodě U Matěje a přivedl jej také do své stolní společnosti v jiné hospodě. Ve své hospůdce sedávali osamoceni u stolu s cedulkou reservé.

Jednoho večera v pozdních nočních hodinách napsal kněz na čistou účtenku:

Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou hříšným!

I když obsah není pro ateistu zcela srozumitelným, stalo se jakési požehnání součástí kredence. Leží nevšímavě vedle četných suvenýrů. Fanouš nazval sbírku Síní tradic.

První si lístku za sklem povšimla mladší dcerka z komunistické rodiny. Pravila: "Tati, to snad není možné, jseš to ty?“ Druhá dcerka vzala "Obrácení Ferdyše Pištory“ za známku měknutí osobnosti ve stínu blížícího se Posledního soudu. "Tatínek je pragmatik a sichruje se!“

Fanouš Roubal má hodné dcery. Otce svorně navštěvují. Na papírek s posvěcením za sklem kredence si zvykly. Otcova "Síň tradic!“ půjde časem stejně do popelnice. Zatím se o dědka nemusí starat. Osamělý sedmdesátník žije svým životem. Má kamarády, chodí na pivo a říká: "Vidíš, slyšíš a chodíš, co bys ještě nechtěl!“

To požehnání v domě ateistově nepůsobí nijak. To jenom Fanouš se dělá zajímavým před případnou návštěvou. A navštíví-li jej kamarád obeznámený s jeho militantním ateizmem, jistě si povzdechne: "V hospodě blbě kecá a doma se po večerech modlí růženec!“

Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
František MENDLÍK
Konečně jsem se dočkal. V televizi jeden pán obhajoval jsoucnost andělů a vysvětloval jejich hierarchii. Přitom se nezasmál! Že by začátek mediální ofenzívy Katolické církve?
František MENDLÍK
V televizi jsem se díval na Hydepark civilizace. Prezentoval se tam můj oblíbenec Jiří Grygar. O tomto vědci je všeobecně známo, že je věřící. Nikdy mi to nedávalo smysl. Jak může přednášet o Velkém třesku a věřit., ža na počátku bylo slovo? Proběhlo několik bezvýznamných otázek, až najednou moderátor připustil otázku na tělo. Otázka zněla:,, Věříte na zázraky?"A vědec nezklamal. Pravil:,, Slovo zázrak znamená, že je něco ZA ZRAKEM. Prostě jsou věci, které věda nedovede vysvětlit!" Pochopil jsem. Prostě vědci krčí rameny a církve z toho těží. Namontují do toho Boha, hejno Svatých, místo důkazů použijí podvody. Očekával jsem otázku, zdali se pan Grygar modlí a věří v anděly. Ta bohužel nepadla.
František MENDLÍK
Teprve nyní jsem si uvědomil, že odpověď na moji otázku dal v televizi sám kardinál Miroslav Vlk. Před volbou nového papeže veřejně prohlásil:,, Svatého otce nevolí kardinálové, ale Duch Svatý!"
František MENDLÍK
Uvažoval jsem o Zástupcích pána Boha všeobecně. Proč by měl Bůh pověřit za své zástupce na zemi jenom katolíky? Podle jakého klíče? Je-li zástupcem Boha na zemi i Anglická královna, má totéž pověření. Může žehnat? Pak by měl Bůh nekonečné množství Zástupců. Některý byl zvolen, jiný se do tohoto pověření narodil. Nikdy jsem nepochopil, jak může skupina starců učinit jiného starce svatým! Tomu může normální člověk uvěřit jenom ztěží, nebo prostřednictvím patologického hnutí mysli.
Jana Šenbergerová
Pane Františku, v tomto ohledu s vámi souhlasím. Obávám se, že bude hůř, ale utěšuji se myšlenkou, že dodělávající kobyla nejvíc kope.
František MENDLÍK
Vážená paní Jano. Nejde mi ani tak o Boha, jako o jeho zástupce na zemi. Kdo a jak pověřil všechny ty biskupy a kardinály jednat jménem Boha? Dnes byl v Právu zajímavý rozhovor o Restitucích. Nemám radost, že mám pravdu Prostě hrabou a už jim nestačí hranice 25.únor 1948. Dobřě tam bylo napsáno že všude vlezou, všude jsou vidět, namontují se do všeho. A tak se blížíme nikoliv do Evropy, ale ke Starému mocnářství. Ne věřící, ale tihle pánové mne štvou. Dobře vědí co chtějí a těmi miliardami jsou dostatečně vyzbrojeni. Věřím, že ofenziva Katolické církve nemá s vývojem nic společného.
Jana Šenbergerová
Pane Mendlíku, ani slůvkem jsem se nezmínila o Bohu, Ten, jak vidím, trápí hlavně vás, což mě udivuje. Co není, to mě nemůže trápit, vycházím-li čistě ze zdravého rozumu. Přesto vám rozumím, také jsem kdysi dala jen na zdravý rozum, ale léty "přípravy na smrt" jsem pochopila, že to byl čirý nerozum. Možná si jednou, až dojdete ke konci své cesty, vzpomenete na své místopřísežné prohlášení. A zcela určitě se budete divit. Vím to jako řadu věcí, které vy zatím asi vědět nechcete, proto je nevíte. Netrapte se tím. Vývoj nezastavíte.
František MENDLÍK
Vážený pane Libánský. Každý máme svoje přesvědčení. Potěšilo mne, že ateisty nepovažujete za hlupáky. Náš laureát Nobelovy ceny za náboženství Tomáš Halík kdysi definoval čtyři stupně debility nevěřících lidí. Moje povídka se snaží problém rozmělnit snad humorným způsobem. Možná to čtenáři ocení jako zábavné čtení. A mimochodem ta filozofie japonských samurajů je scestná. Vždyť po celý středověk hlásala církev, že život je jakási příprava na smrt. Bohužel preláti žili naplno. Místopřísežně prohlašuji, ža až budu na konci života, bude mi houby platné jaké jsem nahromadil body. Když si uvědomíte že už nebude nic, přijdou vám ty výdaje na spasení malicherné a zbytečné. Vy jste si zvolil cestu duchovna , já zdravého rozumu. To ovšem neznamená že žiji horší život nežli vy, mám horší morální zásady a nejsem naplněn láskou. Dost mne také udivuje že uznáváte svaté cestovní kanceláře, které si za svou cestu ke spasení nechávají zaplatit. Tak jak je to s těmi morálními zásadami? Přeji vám, aby se vaše zásluhy sečetly a vytvořilly tak výhodnější místo na věčnosti.
Jiří Libánský
Paní Jana to vystihla naprosto přesně. Jednoduchý člověk má i zjednodušenou představu o Bohu, božstvech, bozích atd. Ale je to úplně jedno. Důležitý je život jaký žije, jaké má morální zásady a žebříček hodnot. Jak je naplněn láskou, tolerancí a je schopen nabídnout pomocnou ruku. Různé církve a náboženská uskupení jsou jen jako cestovní kanceláře, které nabízejí živé i tištěné průvodce správným životem a mají z toho živnost. Je dobře, že kdo chce má tu možnost to využít a církev si vybrat. Ale hledat si vlastní cesty mohou ateisté i věřící. Mnoho lidí, včetně mne, si to tak zvolilo. Je to svízelnější a mnoho lidí jde velmi špatnou cestou. Ale když člověk věnuje dostatek úsilí a času vlastnímu rozvoji, kultivaci své osobnosti, očistě duše, stane se zkušeným a znalým cestovatelem a dostane se i do míst, kam by ho nezavedla žádná cestovní kancelář. Moc se mi líbí filosofie japonských samurajů.Celý život není nic jiného, než příprava na smrt. Až teprve v okamžiku smrti se ukáže, jak čestným a dobrým jsi byl člověkem. Přeji všem aby tímto okamžikem mohli projít bez ztráty bodů a tak se ho ani nemuseli předem nijak obávat.
František MENDLÍK
Vážená paní Jano. Jak víte, že něco je? To jenom farizejové se tím ohánějí, aniž mají jakýkoliv důkaz jsoucnosti Boží.Prostě všichni ti duchovní vaří z vody a zastrašují. Vždyť za ty jejich podvody se nemohou dostat do nebe ani náhodou.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.