Moje sbírka sukulentů 
a malý zázrak přírody

Moje sbírka sukulentů
a malý zázrak přírody

24. 2. 2014

V dětství jsem sbírala ledacos – nálepky, známky, ubrousky. Ani nevím, kde vše po letech, různých stěhováních či po opadnutí zájmu skončilo. Jen u těch ubrousků – balila jsem si do nich svačiny, kvůli hygieně tvořily druhou vrstvu obalu.

Nyní mám jednu vášeň, která mne provází již několik let. Vždy jsem měla ráda pokojové květiny. Nejsem vůbec žádný odborník. Vydržely jen ty, které přečkají moji neodbornou péči a zalévání jedenkrát týdně. A ty mi dělají velikou radost.

Při stavbě nového domu jsme s manželem mysleli na vše možné, ale na prostor pro květiny u oken nikoliv. Mimo větší květiny v prostoru jsem proto svoji oblibu květin musela přizpůsobit úzkým parapetům. Většina parapetů je obrácena na jih, kde v parném slunci každá rostlina nevydrží. Začala jsem proto pěstovat sukulenty a kaktusy, které se na úzké parapety vejdou a slunce jim nevadí. 

S rostoucí sbírkou pro mne nastal problém - zalévat tolik květníčků. Nebývám ráda „otrokem“ ničeho, tedy ani „otrokem“ své sbírky. Obdivuji ty pěstitele, kteří si z několika sukulentů vyrábějí „krajinky“. Ale na to nemám schopnosti, čas a trpělivost. A výsledná krajinka potřebuje zase prostor a péči. Tak jsem si ve své keramické dílně vyrobila podlouhlé truhlíky, kam se vejde vždy několik sukulentů. Jednou týdně do truhlíku naliji asi centimetr vody. Moji miláčci si na to zvykli, prosperují a dělají mi velkou radost. Návštěvy je velice obdivují.

Jelikož jsou parapety úzké a kolem nich se zatahují svislé žaluzie, můj manžel nemá rád, když se žaluzie odírají o sukulenty. Já přesně naopak, když sukulenty trpí posouváním žaluzií. Snažím se své miláčky udržovat stále v omezeném prostoru mezi okny a žaluziemi. Nerada něco živého vyhazuji. Proto odlomené větvičky zakořeňuji. Přátelé, známí i návštěvníci mých keramických kurzů si rádi sazeničky vezmou nebo je vymění za jiné, které ve své sbírce nemám. Tak se sbírka postupně rozrůstá. Musela jsem již využít parapety ve své keramické dílně a přidělat další keramické dlouhé truhlíky.

Potěší mne zvláště, když některý sukulent rozkvete. Jeden rozkvétá několikrát za rok, pěkně postupně. Podařilo se mi dokonce zachytit proces rozkvétání na fotografiích. Pěkně postupně od poupěte, rozvíjení, plný květ až po opadnutí suchého květu. Sérii fotografií jsem nazvala „Malý zázrak přírody“.

Mám radost, že se sbírka rozšiřuje, že mi přibývají stále nové druhy a že tu moji neodbornou péči vydrží. Nevím ani, jak se jednotlivé druhy jmenují. Člověk se má stále učit. Možná časem najdu odvahu a chuť věnovat svůj čas detektivní činnosti při zjišťování jejich názvů. S pamětí je to již horší, ale cedulky v květináčkách určitě pomohou. 

 

Sbíráte pohlednice, pivní tácky, ubrousky nebo třeba brouky? Je vaším koníčkem filatelie? Jak velkou máte sbírku a kolik let ji spravujete? Jakou máte ve sbírce největší vzácnost? Napište nám svůj příběh na téma "Moje sbírka". Ten nejlepší odměníme!
hobby květiny
Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Ten Váš kvetoucí zázrak je pravděpodobně Stapelia variegata. Měla jsem ji také, s trochu jiným květem. Je to moc krásný sukulent, ale vyžaduje hodně světla. Po mém přestěhování do bytu s horšími světelnými podmínkami již nekvetl, věnovala jsem jej dceři do domku, kde zase kvete. Jsem rovněž velkou milovnicí pokojovek, v současné době mi kvetly Amarylis, opravdu nádherně - červená a bílá s obrovskými květy skoro 20 cm v průměru.
Olga Štolbová
Malý zázrak přírody je opravdu nápaditý a povedený. Jsem z těch, co u ničeho dlouho nevydrží a tak už nezbírám nic, ale ráda koukám na nápady jiných.
Marie Novotná
Krásné.Během let jsem vystřídala hezkou řádku květin.Pěstování domácích jsou vyměněné za venkovní.Radost z květů a to jakýchkoliv je nejhezčí odměna.
Růžena Antlová
Kytky jsou i mým z mnoha dalších koníčků a když se jich rozmnoží nějak víc než je únosné tak i když se nerada s tím co vypěstuji loučím rozdávám a rozdávám ,už pěkně zakořeněné a mám pak radost když se jim daří u dalších milovníků kytek. Dřív jsem pěstovala rybičky a po nich zůstalo nevyužité akvárko tak jsem si z něj udělala takový miniskleníček pro kaktusy a pár sukulentů.Na jaře se přenese akvárko pěkně na dvorek kde kaktusy krásně rozkvetou ,na podzim se přemístí do koupelny .Vy navíc kromě pěstování sukulentů vyrávíte moc pěkné truhlíky a že jim to v nich sluší !!!! Když se navíc odvděčí takovým květem radost pohledět.
Renata Zadražilová
Musí být hezké sledovat, jak se sukulent vyvíjí. Před lety jsem zkoušela pěstovat bonsaje, ale podobně jako vy jsem neměla dostatek trpělivosti.
Zuzana Pivcová
Ta smrdutka (říkám to správně?) je opravdu kouzelná, moje sestra ji má pověšenou v paneláku v kuchyňce v okně, kvete nádherně, ale když je sestra na chalupě a já jí chodím v létě do bytu zalévat kytky, neomylně poznám, že rozkvetla.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.