Když se čas naplnil...

Když se čas naplnil...

9. 2. 2014

Práce v knihovně byla nejen prací, byla mým celoživotním koníčkem. Že mě práce bavila, a baví stále (i když v současnosti už jen v místní knihovně) o tom není pochyb, o veselé zážitky nouze nebyla, ostatně o některých jsem již psala. Ale dnes chci vzpomenout na pracovní den poslední. Všechno jednou končí…

Poslední pracování!
Poslední pracovní den. Začal vlastně už začátkem prosince zakoupením posledního měsíčního úschovného lístku na kolo. Kolo, důležitá každodenní součást dojíždění do zaměstnání. Každé ráno 3 kilometry na nádraží a večer zpátky za každého počasí v zimě na jaře, v létě na podzim, v dešti, ve sněhu, při náledí, prostě dopravní prostředek, bez kterého by ranní i zpáteční cesta pěšky byla ještě o ¾ hodiny delší. Ovšem i když je dlužno říci, že podzim a zima toho roku byla k dojíždějícím abnormálně přívětivá, přesto mě poslední odhrabování sněhu okolo knihovny neminulo.

A postupně všechny činnosti související s prací v knihovně. Čas neúprosně ukrajoval den za dnem, až najednou byl konec měsíce. Poslední natočení budíka, poslední vstávání, poslední cesta na kole, vlakem a pěšky do knihovny. Hlavou se mi honily myšlenky ani ne tak o tom, že jedu naposledy, ale o tom zda stihnu udělat všechny potřebné práce, neboť mu předcházel den půjčovní, který opravdu nebyl abnormálně klidný. Poslední pracovní den v knihovně uběhl až nečekaně rychle. A kdy skončil? V pátek 30. prosince.

Poslední půjčování!
Můj poslední půjčovní den v knihovně připadl na čtvrtek mezi vánočními a novoročními svátky. Jaký byl? Jak pro koho. Pro knihovnici hektický se smutným podtónem, pro čtenáře normální půjčovní den. Počasí příliš nepřálo, přesto přišlo 71 návštěvníků, kteří si vypůjčili 302 knih. Den ubíhal rychle a tak byl jen čas popřát si navzájem všechno nejlepší do nového roku a hezké knihy. Poslední knihy jsou vráceny i půjčeny, poslední čtenář odchází…

Končil den, který měl zvláštní atmosféru, provázel ho smutek, ale i radost protože čtenáři byli, jsou i budou a zájem o knihy mít nepřestanou.

Poslední pohled na knihy srovnané v regálech, poslední otočení klíčem…a…zbývají...jen vzpomínky!

Přeji všem krásná setkávání s knihou.

 

Jaké bylo či je vaše zaměstnání? Byla vaše práce i koníčkem? Byli jste nezaměstnaní? Sepište zajímavé zážitky či veselé historky. Nejlepší příspěvek na téma "Moje práce" odměníme.


Můj příběh práce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Elena Valeriánová
Dáno, úplně cítím tu nostalgii, ale Vaše práce je jedna z nejhezčích. Shodou náhod jsem se v sobotu potkala s bývalou knhovnicí z naší knihovny,u níž jsem co by žákyně 3. třídy začínala být registrovaným čtenářem. Taky jsme vzpomínaly. Dnes patřím mezi nejstarší čtenáře. Hezký článek, pohladil po duši.
Dana Kolářová
Ano, knihy zůstávají i vzpomínky, ale přichází i nové výzvy. Děkuji za milé komentáře.
Olga Štolbová
Hezká nostalgická vzpomínka na poslední den v zaměstnání. Já, ač jsem svou práci milovala, jsem se na poslední den před odchodem do důchodu, nesmírně těšila. Měla jsem necelý rok chalupu, kde jsem plánovala spoustu změn a hodlala jsem se vrhnout do práce tam. Jenže se mi brzy začalo stýskat po kamarádech z práce, po jejich suchém humoru, po ruchu Prahy.
Zuzana Pivcová
Když jsem odcházela před lety z jazykové školy v Č. Bud. do Prahy, vůbec jsem to lidem neřekla. Jen asi poslední den ve 2 třídách. Bylo to trochu zbabělé, ale asi bychom společně brečeli. Na konec v archivu se zatím psychicky nepřipravuji. Ale sbalit si poslední věci, zavřít za sebou dveře a od toho dne už nejít ráno do práce, to si nějak neumím představit.
Růžena Antlová
Dano poslední den v zaměstnání které bylo i tvým koníčkem ,určitě smutné bylo .
Jana Šenbergerová
Knihy byly, jsou a nadále budou mou velkou láskou, proto si dovedu představit, jak těžko se s nimi loučí knihovnice. Naštěstí zaměstnání končí, knihy zůstávají, tak ať je vám s nimi i jinde vždycky dobře.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.