Žijete v zeleni? Pak musíte
být dlouhodobě spokojení

A když je mezi tou zeleni krásný, čistý rybnik, který je dokola osázen mlčenlivými rybáři, to ticho, které sem tam naruší pleskot ryby zápasící v prostoru voda-vzduch, pak neni lepšího balzámu pro duši.

To nevim, zas se mě cosi povedlo.

A když je mezi tou zeleni krásný, čistý rybnik, který je dokola osázen mlčenlivými rybáři, to ticho, které sem tam naruší pleskot ryby zápasící v prostoru voda-vzduch, pak neni lepšího balzámu pro duši.

A když je mezi tou zeleni krásný, čistý rybnik, který je dokola osázen mlčenlivými rybáři, to ticho, které sem tam naruší pleskot ryby zápasící v prostoru voda-vzduch, pak neni lepšího balzámu pro duši.

A když je mezi tou zeleni krásný, čistý rybnik, který je dokola osázen mlčenlivými rybáři, to ticho, které sem tam naruší pleskot ryby zápasící v prostoru voda-vzduch, pak neni lepšího balzámu pro duši.

Pražské Jižní Město, kde bydlím, bylo dřív známo jako betonová poušť. Naštěstí jsem sem přišla už v době, kdy se přece jen rozrostla nějaká zeleň, a dnes je situace ještě trochu lepší. Já také potřebuji ticho a tmu, především ke spánku, to je pro mě životně důležité, víc než třeba teplo. Dřív jsem zažívala neskutečný hluk z okolních bytů, od nájemníků i různých podivných cizinců, to už je dnes naštěstí pryč. Je ale pravda, že panelák s nakumulovanou různorodou lidskou energií nikdy nemůže působit na zdraví člověka tak, jako život ve vlastním domě, navíc obklopeném přírodou.

Většinu života trávím obklopena zelení a skutečně jsem spokojená, i když se se mnou život nikterak nemazlil. Asi zde bude působit mnohem více činitelů, než jen ta zeleň, protože znám ve svém okolí spoustu lidí nespokojených. I v docela zelených městech je příliš hluku a málo tmy v noci, což by mně velmi vadilo. Živé ticho i tmu k životu nezbytně potřebuji.