Když jsem v roce 2000 na vlastní žádost odešla z Činoheráku, myslela jsem si, že už jen budu hlídat vnoučata, však jich mám devět a jedno pravnouče. Jenže pak jsem se nestačila divit. Role se hrnuly jedna za druhou, až jsem si říkala, jak se to starší herečce vůbec může stát.
Nejdříve jsem dostala nabídku na hru Premiéra mládí, kterou hrajeme v Divadle v Řeznické dodnes. Pak přišly další, v Černé Labuti, v Dejvickém, přišly i filmové role například ta v Příbězích obyčejného šílenství. Takže dnes nevím, co dříve. Stále natáčím také další díly seriálu Vyprávěj, z toho mám velkou radost. Moje postava je tam opravdu senzační, dokonce se setkávám s tím, že mi lidé říkají, že by takovou babičku také chtěli mít. Ten seriál se povedl, nejvíce se mi na něm líbí, že poznávám mnoho věcí, které jsme kdysi měli doma: příšerné kuchyně, různé dekorace a dokonce i limonády a různé šťávy, které jsme kdysi pili.
Největší radost mám z toho, že scénáristé mé postavě umožnili, že se dožije listopadu 1989. Už se k němu při natáčení blížíme.
(vh)
