Přitažlivý a urostlý zjev, vrozený šarm a gentlemanské vystupování předurčovaly herce Raoula Schránila k rolím milovníků a salónních šviháků. Jeho život však nebyl stále tak romantický jako na filmovém plátně. Za války se Schránil zapojil do odboje a po únoru 1948 strávil necelý rok ve vězení.
Poté už hrál spíše role epizodní, naposledy se ve filmu objevil jako vrchní v Hřebejkově muzikálu Šakalí léta z roku 1993. A je to rovných patnáct let, co 20. září 1998 zemřel. Bylo mu 88 let.
Otec ministerský rada, matka pěvkyně
Raoul Schránil se narodil 24. března 1910 v Mostě a pocházel z tzv. lepší rodiny. Otec Rudolf byl právníkem, nejdříve pracoval na okresním hejtmanství v Mostě, později byl ministerským radou na ministerstvu orby (zemědělství) ve Vídni. Matka Alexandra, dcera generálního inspektora na panství hraběte Šlika, byla hudebně nadaná sopránová pěvkyně, hrála i na klavír. Její umění prý obdivovala i Ema Destinová.
Mladý Raul absolvoval dijonské lyceum a dobře vládl francouzštinou a němčinou. V roce 1935 nastoupil do svého prvního divadelního angažmá k Vlastovi Burianovi a týž rok debutoval i před kamerou. Na vrcholu své slávy, koncem 30. a začátkem 40. let, hrál po boku slavných krásek, jako byly Adina Mandlová, Nataša Gollová či Hana Vítová. K jeho nejznámějším filmům z té doby patří komedie Eva tropí hlouposti, Kristián, Roztomilý člověk, Katakomby, Přítelkyně pana ministra či Dědečkem proti své vůli.
Hrozilo mu doživotí – za to, že chtěl do ciziny
Do vězení se po únoru 1948 dostal proto, že chtěl emigrovat, takže mu za „velezradu“ hrozilo až doživotí. Pro nedostatek důkazů byl ale po necelém roce propuštěn.
Poznamenalo to však jeho hereckou kariéru. Počátkem 60. let hrál v divadlech v Mladé Boleslavi a v Ostravě a nakonec zakotvil v Národním divadle, ovšem pouze jako kulturní referent.
Ve filmech už se pak objevoval jen občas a v malých rolích. Zahrál si například ve snímcích Jak utopit doktora Mráčka, Zítra to roztočíme, drahoušku, Šašek a královna, Krvavý román či Šakalí léta nebo v televizi a televizních seriálech (Létající Čestmír, Dnes v jednom domě, Arabela se vrací, Bylo nás pět).
Šaramantní herec musel před svými
početnými fanykami někdy i utíkat
Obdivovatelek měl Schránil v době největší slávy nepočítaně. Vždyť třeba jen v roce 1937 hrál v deseti filmech! V anketě čtenářů Kinorevue se stal v roce 1940 devátým nejpopulárnější hercem. Navíc byl i v soukromí člověkem s velkým osobním šarmem, který bezvadně ovládal společenské chování a uhlazené vystupování. „Ano, někdy jsem se musel před ženami spasit útěkem! Dokonce velmi často!“ vzpomínal kdysi a dodal: „Populární herci mívali fanynek hodně, tak to bylo, je a bude. Zaplaťpánbůh!“
Schránil byl dvakrát ženatý. První manželka Růžena Havelková byla manekýnou v kožešnictví ve Štěpánské ulici, později se však rozvedli. Z manželství se narodila dcera Alexandra a syn Raoul, obě děti po roce 1968 emigrovaly. S druhou manželkou, herečkou Věrou Liškovou žil až do své smrti téměř třicet let.
