Soutěž: Moje prázdniny na sopkách Itálie
(Díl I. - Etna)

Soutěž: Moje prázdniny na sopkách Itálie
(Díl I. - Etna)

19. 8. 2013
Kdysi jsem jako malý kluk četl knížku „Malý princ“, kterou napsal francouzský spisovatel a letec Antoine de Saint-Exupéry.Hlavní postava tam , mimo jiné, vymetala sopky činné i vyhaslé. Ta představa mne tehdy i později okouzlovala.

Cituji z knihy: "Pečlivě vymetl nevyhaslé sopky. Dvě byly v činnosti. A bylo to ohromně pohodlné, když bylo potřebí ráno ohřát snídani. Měla také jednu vyhaslou sopku. Ale vždy říkával: „Člověk nikdy neví !“, a tak vymetl i tu vyhaslou. Jsou-li sopky dobře vymeteny, hoří mírně a pravidelně, nevybuchují. Sopečné výbuchy jsou jako oheň v krbu. Na naší Zemi jsme ovšem příliš malí, abychom si mohli vymetat sopky. Proto nám způsobují tolik nepříjemností."

Jako kluk jsem se nad tím zamýšlel a těšil jsem se, že někdy možná navštívím činnou sopku a uvidím ji, jak vypouští  ohňostroj žhavé lávy z nitra Země. Třeba si tam ohřeji i snídani jako to dělal Malý princ.

Splnění snu na Sicílii

Po roce 1989 se otevřela možnost snadněji vycestovat za hranice všedních dní, a tak už jako dospělý jsem si chtěl splnit sen a navštívit některou aktivní sopku . V Čechách ani na Moravě aktivní sopky už dlouho nemáme. Hawai je daleko, ale Itálie nebo Island jsou v Evropě. Na Island se musí letět nebo jet lodí, a tak vyhrála možnost jet vlakem na Sicílii, kde často vypouští lávu do okolí nejvyšší činná sopka Evropy Etna – 3350 m nad mořem. Výška Etny je však proměnlivá, protože jako aktivní sopka někdy přidá na vrcholku několik metrů ztuhlé lávy navíc, ale jindy se sníží, když část vrcholu sama sobě odstřelí.  

Použitý obrázek je volný k publikování  http://cs.wikipedia.org/wiki/Etna

Právě letos v roce 2013 byla sopka Etna  zapsána mezi přírodní památky Světového dědictví UNESCO.  Je opravdu aktivní – viz video letos ze 17.března, kdy vytékala láva z nového kráteru Etny  http://zpravy.idnes.cz/etna-predvedla-zhavy-ohnostroj-erupci-dhv-/zahranicni.aspx?c=A130317_130237_zahranicni_neh

Cesta k aktivní Etně kolem spícího Vesuvu

Jako učitel na střední škole jsem si naplánoval cestu bez rodiny na prázdniny, protože naše děti byly malé a špatně by snášely dlouhou cestu v letním italském horku. V srpnu 1994 jsem vyrazil vlakem přes Rakousko do Říma, a pak přes Neapol, kde spí sopka Vesuv, do Catanie na Sicílii. U Messinského průlivu byl celý vlak naložen na špičce italské boty v Kalábrii na velkou transportní loď – ferry – a převezen do města Messiny. Plánovaný most mezi pevninskou Itálií a Sicílií zatím nebyl postaven.  Je geograficky zajímavé, že vrchol Etny má čtyři hlavní krátery, které leží na souřadnicích 14°59´34“ východní délky. (37°45´13“ severní šířky). Když by někdo letěl letadlem z Čech přímou čarou po 15.poledníku z Jindřichova Hradce, tak by jistě dorazil blízko k Etně na Sicílii, která je vzdálená vzdušnou čarou asi 1400 km. Po železnici je to více než 2100 kilometrů. Stejně tak autem.

Přenocování pod hvězdami 

Večer jsem vystoupil z vlaku podle plánu v městě Taormina, která je známé mnoha zachovanými památkami z antického řeckého osídlení Sicílie. V nedalekých Syrakusách působil matematik Archimédes, který vysvětlil svým zákonem - jak jsou tělesa v kapalinách nadlehčována silou, která se rovná hmotnosti kapaliny tělesem vytlačené. Místo koupání v moři jsem napjatě sledoval kouřící sopku Etnu, která byla vidět z vlaku. Kousek od moře se tyčí do výšky přes 3300 metrů. Žádná žhavá láva ale nevytékala a v noci nesvítila. Přespal jsem v letní noci na pláži pod širým hvězdným nebem  - jak se říká pod širákem.

Cesta k vrcholu kouřící Etny 21.srpna 1994

Druhý den jsem vyrazil do města Catanie, které má přes 300 tisíc obyvatel a je druhým největším městem Sicílie.Jméno města mi připomínalo jméno policejního komisaře Corrada Cattaniho, který bojoval v televizním seriálu Chobotnice proti mafii. Dopoledne už bylo velké horko a zjistil jsem, že autobusy, které měly odvážet turisty k Etně už odjely. Taxíky byly drahé, a tak jsem ve vedru vyrazil pěšky na výpadovku z města k zoufalému pokusu o autostop. Vnitřní hlas mi říkal : „ Tady už je vedro nad 30°C a ty chceš do hor na sopku – místo příjemného zchlazení v moři. Nejsi blbej ?“  Najednou mi na mávání zastavilo  fiat z autopůjčovny a do auta mne vzali mladí Angličané, kteří se také jeli podívat na Etnu. Viděli můj ruksak a českou vlaječku. Vytoužená Etna s chocholem dýmu se každým kilometrem přibližovala a fiátek v serpentinách namáhavě stoupal do výšky. http://cs.wikipedia.org/wiki/Etna Obvod masivu Etny je asi 140 km a tvoří ji elipsa o rozměrech 38 x 47 kilometrů. 

 Dobře jsem si popovídal si s Anglány, že v Británii také nemají sopku, stejně jako u nás. Cesta rychle uběhla a vysadili mne až na parkovišti aut ve výšce 2000 m, kde byla počáteční stanice lanovky, která vyvážela líné turisty dost daleko pod vrchol. Tlačil mne čas, a tak jsem zaplatil jízdenku a nechal se vyvézt kabinou lanovky nahoru. K vrcholu zbýval asi kilometr cesty, ale nechtěl jsem utrácet peníze za odvezení terénním autem za cenu tehdy asi 20 německých marek – přibližně 500 Kč. Ten kilometr nebyl výškový, ale jen délkový a na ostrých sopečných kamenech jsem si pěkně poničil sportovní boty při rychlé chůzi. Restaurace a dřevěný stánek se suvenýry byl ve výšce 3100 metrů a nechal jsem si tam pohlednici orazítkovat na památku. Ale k vrcholu bylo ještě asi 250 výškových metrů a odhadem kilometr pěšky. Proti nám foukal vítr, který přinášel kouř z hlavního kráteru, který zapáchal sírou. Řada turistů z celého světa slzela a kašlala. Rychle se dali na ústup a nechali se automobily odvážet dolů. Já jsem byl ale odolný. Bydlel jsem dlouho v pražských průmyslových Vysočanech, a pak v Ústí nad Labem, kde jsem si vytrénoval plíce i oči na dým a popílek. Navlhčený kapesník přes ústa i nos  a na zteč vrcholu.
Ve výšce nad 3100 metrů byl už příjemný chládek a obešel jsem část vrcholu na návětrnou stranu, a tak už vítr odnášel kouř ode mne pryč. Se mnou šli ještě mladí Francouzi. Byla tam sice natažená páska, aby se nevystupovalo výš, ale žádná láva netekla, a proto jsme pokračovali namáhavě v sypkém sopečném popelu nahoru. Najednou jsme byli na hraně hlavního kráteru a viděli jeho obrovské rozměry (500 m), i tří sousedních kráterů na vrcholu Etny. Město Catania i nádherné pobřeží Jónského moře s horkým vzduchem bylo daleko pod námi.  Krátery vypouštěly různé plyny, které mohly být i jedovaté, ale stáli jsme na návětrné straně, kde byl čerstvý vzduch. Moje snímky z fotoaparátu na klasický film měly pro dým špatnou kvalitu. Na památku jsem si vzal z vrcholu velký lávový kámen, který mám na snímku z Čech u článku. Cesta dolů byla rychlejší než nahoru a ušetřil jsem peníze za lanovku, protože jsem horu seběhl dolů v euforii z vrcholového zážitku. Cestou jsem viděl řadu dalších menších kráterů. Některé malé krátery vyrostly lidem na zahradě u domu. Autobus mne pak odvezl do Catanie na vlak a v noci jsem odjel  do Neapole podívat se na Vesuv, i když je daleko menší a není tak aktivní jako Etna. Sen o sopkách se mi splnil jen částečně. Byl jsem sice na dýmajícím vrcholu, ale neviděl jsem žhavou lávu – ani erupce. Nečistil jsem sopku jako Malý princ a ani jsem si na ní neohřál snídani.Tak jsem si slíbil, že na Sicílii a sopky v okolí se přijedu ještě podívat jindy. Ale to je jiný příběh, který v srpnu určitě ještě napíšu.

Díky internetu a webovým kamerám se můžete podívat jak to vypadá na Etně každý den na adrese http://www.guide-etna.com/webcam/#. V noci je tam ale tma, pokud právě nevytéká žhavá láva.

 

Vybavujete si nějaký silný zážitek z prázdnin? Pokud ano, sepište jej a pošlete do naší literární soutěže na téma "Moje prázdniny". Vyhrát můžete digitální foťák a spoustu dalších cen. Více informací o soutěži najdete zde.

 

Moje prázdniny sopka
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Jsou věci, které chci vidět na vlastní oči, a pak jiné, které mi stačí "vidět" očima jiných lidí. Připomněl jste mi rakouského fotografa českého původu Tomáše Míčka, který na počátku své kariéry fotil právě sopky, a to mezi proudy žhavé lávy a padajícími žhavými balvany. Fotografie byly úchvatné a váš soutěžní příspěvek se mi líbí i bez proudů žhavé lávy.
Olga Štolbová
Splnit si alespoň nějaký sen je štěstí.Někdy je to opravdová dřina.Díky,že jste to tak zajímavě popsal,těším se na další povídání.
Zuzana Pivcová
Je to úžasné, odborné i zábavné líčení. Sama jsem byla v kráteru sopky na řeckém ostrově Nissyros poblíže Kosu. Sopka tam není tak "živá" jako Etna, ale sirný čpavý vzduch tam byl stejně a místy bublaly horké prameny.
Miroslav Štorch
Doporučení pro všechny vážnější zájemce o sopky - odkaz na webové kamery Etny - trekking http://www.guide-etna.com/webcam/# umožňuje přepínat kamery z různých vzdáleností a někdy je vidět líp z kamer č.2 a č.3 . Doporučuji k večeru, kdy jsou plastické stíny. Nebo ráno. 8-)
Miroslav Štorch
Díky Jardo za odborný komentář. Geotermální elektrárny jsou opravdu na Islandu, na Havaji, Novém Zélandu, v USA i jinde. Dokonce v českém Děčíně chtějí využít teplé minerální prameny k získávání energie. Bydlel jsem v Ústí nad Labem a tam se termální voda musí ochlazovat, aby se lidé mohli koupat v lázních na Klíši a nepřehřáli se. Také u Labe v lázních Brná se v Ústí lidé koupají v termální vodě. Jméno lázní Teplice pochází od teplých pramenů. České středohoří je původně vulkanického původu a teplé prameny zde zůstaly a ohřívají se v hloubce. :-) Na Sicílii jsem viděl čedič stejný jako v Ústí nad Labem nebo v Kamenickém Šenově.
Jaroslav Chudáček
Pěkný článek. Jasně a zajímavě napsáno, učitel v Tobě se nezapře. Jó vařit si snídani na malé sopce by mohl být zážitek. :-D Někde se však vulkanická energie jistě nějak využívá. I když teď hned nevím kde a jak. Snad třeba na Islandu.
Dagmar Králová
Také jsem měla moc ráda Malého prince. Velmi čtivě napsaný cestopis s humornými momenty. Ráda jezdím na vysokohorskou turistiku do Dolomit. Jako tip na výlet je Etna zajímavá. Pěkné snímky z kosmu a erupcí sopky. Těším se na další díl vašich prázdnin :-) O čem bude o Vesuvu ?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.