V Německu bude po letech obnoveno pátrání po legendární Jantarové komnatě, která beze stopy zmizela na konci druhé světové války. Průzkum tentokrát povede Hendrik Läbe, starosta durynského města Nobitz, který plánuje archeologické práce v lese na pomezí Durynska a Saska.
Läbe vychází z předpokladů sedmdesátiletého amatérského historika Thomase Kuschela, který posbíral očitá svědectví o posledních válečných dnech a provedl geoelektrický půdní průzkum. Kuschel během pátrání objevil v lesní půdě dutinu o rozměrech 70 krát 40 metrů. Právě tam chce starosta Nobitzu ještě před létem začít kopat.
„Jsem si jistý, že něco nakonec najdeme,“ cituje německý list Bild historika, který svou teorii popsal v knize Jantarová komnata – poslední kapitola Leinawaldu.
Několik let hledal ztracený \"osmý div světa\" i starosta Deutschneudorfu Heinz-Peter Haustein, který po Jantarové komnatě s přestávkami pátrá na saské straně Krušných hor. Kolegové v Durynsku podle něj nic nenajdou. Věří, že právě on je na správné stopě.
Tajemství Jantarové komnaty nedává spát ani profesionálním hledačům pokladů v Česku. Podle jedné z teorií se totiž komnata, rozložená do stovek beden, ocitla na našem území. Konkrétně ve štolách u Štěchovic, které několik let prohledávali dva konkurenti - Josef Mužík a Helmut Gaensel. Ani jeden zatím neuspěl, ačkoli jsou oba přesvědčeni, že právě jejich indicie odpovídají skutečnosti.
Jantarovou komnatu vytvořili němečtí a dánští mistři pro pruského krále Fridricha I. Na počátku 18. století ji jeho syn Fridrich Vilém daroval ruskému carovi Petru I., který ji nechal převézt do Kateřinského paláce v Carském selu u Petrohradu. Tam zůstala po dvě století.
V roce 1941 nacisté interiér unikátního jantarového pokoje rozebrali a ve třech desítkách krabic nechali převézt do Královce (dnešního Kaliningradu), kde se stal součástí Pruské sbírky.
Po požáru jednoho výstavního sálu královeckého zámku v roce 1944 byly nástěnné dekorace sejmuty a nejspíš uloženy v bednách v zámeckém sklepě. Jantarová komnata však z Královce zmizela těsně před jeho dobytím sovětskými vojsky na jaře 1945. Od té doby je její osud neznámý. Rusové v 70. letech zahájili výrobu kopie, která je od roku 2003 k vidění právě v petrohradském Kateřinském paláci.
