Jako patron knihovníků a archivářů, kuchařů i cukrářů, správců, hostinských, pivovarníků, sklářů, sklenářů, pradlen, studentů, hasičů, mlynářů a pekařů je uctíván svatý Vavřinec, jehož památku slaví římskokatolická církev 10. srpna. Bývá vzýván proti chorobám očním a kožním, proti ischiasu, horečce, moru, chudobě, nebezpečí ohně či za úrodu vinných hroznů.
Jeden z nejoblíbenějších a nejuctívanějších světců se narodil kolem roku 230 ve Španělsku. Jako mladík odešel do Říma, kde se stal arcijáhnem papeže Sixta II. Po jeho smrti (na příkaz císaře Valeriana byl 6. srpna 258 sťat) měl podle legendy jako správce církevního jmění a archivů odevzdat církevní poklady. To ale neučinil, naopak je rozdal chudým, za což byl odsouzen k smrti upálením na železném roštu.
Svatý Vavřinec zemřel 10. srpna 258 a vyplnilo se tak přesně to, co mu před svou smrtí předpověděl Sixtus II. – že ho bude záhy následovat. Světec bývá znázorňován jako mladý jáhen s roštem a knihou, často také s váčkem s penězi nebo chlebem jako symboly znamenající rozdělování církevních statků.
