Kvůli deštivému a chladnému počasí na jaře zahynula na většině hnízd v Česku mláďata čápa bílého, nebo ptáci vůbec nezahnízdili. Podle ochránců přírody je pro čápa - symbol české krajiny - letošní rok tak tragický, že nemá v historii obdoby.
Zejména ve východních Čechách, Ústeckém, Libereckém, Středočeském a Jihočeském kraji bylo podle Stanislava Chvapila z Českého svazu ochránců přírody na jaře velmi špatné počasí. "Nejvíce chladno a deštivo bylo právě v době, kdy ptáci seděli na vejcích a líhla se mláďata," řekl ČTK. O něco lepší situace byla v Západočeském kraji, jako dobrou hodnotí Moravu, zejména jižní.
Roudničtí ochránci přírody každoročně monitorují populace čápů bílých na 285 lokalitách 25 okresů České republiky. Na hnízdech 15 sledovaných okresů zaznamenali téměř pětkrát méně mláďat než loni. Ani jedno živé mládě se nenašlo v deseti okresech, například Benešov, Litoměřice, Rakovník, Kolín, Kladno, Nymburk nebo Tábor. "Čáp je v seznamu zvláště chráněných druhů živočichů v kategorii druhy ohrožené, pomalu by měl být přeřazen do kategorie silně ohrožených," míní Chvapil.
Přežilo minimum mláďat
Například na Českobudějovicku, kde je 24 hnízd, sledovali ochránci loni 38 mláďat. Chvapil však odhaduje, že letos vyrostou jen čtyři ptáčata. Na Jindřichohradecku existuje 12 hnízd, loni zde bylo 40 mláďat a letos zde prý vyroste jedno až dvě. "V loňském roce jsme kroužkovali 150 mláďat v Čechách a v letošním roce jen 23. To je podstatný rozdíl," upozornil. V ČR existuje podle odhadů kolem 900 hnízd, obsazených je ale mnohem méně.
Příští rok se po deseti letech uskuteční celoevropské sčítání čapí populace. Ochránci proto věří, že bude klimaticky lepší a hnízdění bude mít v České republice normální průběh.
Čápi se vracejí koncem března a začátkem dubna. Většinou se hned páří a zasedají na vejce, kde se střídá samec se samicí. Délka inkubace vajec je 28 až 34 dnů a dva měsíce po vylíhnutí se mláďata učí létat. Na konci léta odlétají čápi na zimoviště ve střední a jižní Africe.
Dospělí čápi chrání svá mláďata
Při výzkumu chování čápů se mimo jiné zjistilo, že dospělí jedinci ochraňují narozená ptáčata roztaženými křídly před silným sluncem nebo prudkým deštěm. V horkém počasí si čáp chrání běháky svým trusem, který zbělá a díky tomu odráží paprsky.
Postupně ubývá míst, kde by tito ptáci mohli přirozeně zahnízdit, jde o komíny, střechy, stožáry a vysoké stromy. Podle Chvapila se dřív hnízdící páry vyskytovaly jen v nížinách, v poslední době se přesunuli i do vyšších poloh. V jižních Čechách jsou tak hnízda v Černé v Pošumaví a Volarech, záleží však na tom, zda ptáci najdou v regionu dostatek potravy. Ta dříve často obsahovala obojživelníky, nedávno se však zjistilo, že jeden dospělý čáp uloví za den až 44 hrabošů polních.
