Až do neděle mohou návštěvníci Vyššího Brodu navštívit v Poštovním muzeu exkluzivní výstavu osmdesátibloku modrých Merkurů - nejvýznamnějšího exponátu ve sbírkách muzea. Modré známky Poštovní muzeum po pokusu o jejich krádež vystavuje výjimečně, třídenní prezentaci nyní připravilo jako jednu ze svých hlavních akcí v rámci česko-rakouské Zemské výstavy.
"Unikátní exemplář - osmdesátiblok prvních novinových známek světa, takzvaných modrých Merkurů z roku 1851 - se do Poštovního muzea dostal krátce po druhé světové válce spolu s dalšími filatelistickými materiály, které pocházely z konfiskátů spravovaných Fondem národní obnovy," řekl kurátor muzea Tomáš Kavka.
Exemplář se stal součástí nové známkové expozice Poštovního muzea, otevřené 22. prosince 1953 v bývalém klášteře benediktinek Zvěstování Panny Marie u kostela sv. Gabriela v Praze na Smíchově. Zůstal tam do 17. března 1970, kdy byl z panelu v jednom z výstavních sálů ukraden.
Pilicie pachatele dopadla a cenný sbírkový předmět se nepoškozený vrátil 24. července téhož roku do muzejního depozitáře. Poštovnímu muzeu se díky této neblahé události dostalo nebývalé publicity. Téma volně zpracoval Vladimír Houška v knize Merkur nese smrt, vydané v roce 1972, která se stala námětem filmu Osud jménem Kamila, natočeného režisérem Petrem Schulhoffem o dva roky později.
Osmdesátiblok modrých Merkurů byl uložen do trezoru a vystaven až na Světové výstavě poštovních známek Praga 1978. Další prezentace byla omezená a soustředila se na světové nebo mezinárodní výstavy poštovních známek v Praze a Brně. Výjimku tvořilo jeho představení na prestižní výstavě světových filatelistických rarit Monacophil 2004, která se koná jednou za dva roky v Monaku.
O kontrolu nad distribucí novin se státy snažily již od konce 18. století. Nástrojem k jeho dosažení se stalo zavedení státních kolků (známek), kterými se opatřovaly všechny noviny. Stát tak získal nejen přehled o vydávaném tisku, ale prostřednictvím pošty také monopol nad jeho šířením. Novinové známky umožňovaly praktičtější a rychlejší zvládnutí přepravy tisku a hlavně snadnější účtování s vydavateli. Těm stačilo požádat kompetentní poštovní ředitelství o povolení ke koupi, pořídit známky na příslušném poštovním úřadě a zásilky jimi vyplatit.
S myšlenkou vydat novinové známky přišla rakouská poštovní správa. Návrh s motivem hlavy boha Merkura byl přijat dekretem ministerstva obchodu 26. srpna 1850. Autorem jejich výtvarné předlohy byl brněnský rodák, grafik a rytec Josef Axmann.
