Na skok v Chorvatsku

Na skok v Chorvatsku

16. 6. 2013

„Nabízím vám  informativní zájezd do Chorvatska, můžete s sebou i někoho vzít, protože samotnému se necestuje vždycky dobře“.

Toto jsem si přečetla na e-mailu od vedoucí CK,která mi nabízela rekreace pro naše seniory. Co k takové nabídce dodat. Dá se tomu odolat? Nevím. Já nezaváhala snad ani minutu.

Rozhodnuto. Sbalíme kufr,  vezmeme pár nejnutnějších věcí, pas, peníze, léky, dobrou náladu a můžeme jet! Práce doma neuteče. Ta nemá nožičky.

Ono se řekne pár věcí. Ale je skoro jedno,na kolik dnů člověk jede pryč. Vždy musí počítat s možností tepla i zimy. Takže zásoba se trošičku zvětšuje. "Co kdyby..."

V kabelce pas, několik euro, pojištění, foťák, kapesník, trochu pití a můžeme jet. Vlakem odjíždíme do Hranic. Tam nás má před nádražím čekat autobus. Máme 6 minut, stíháme. Ukládáme zavazadla, sedáme na předem určená místa. Je 18.30 hodin, vyjíždíme na minutu přesně ! Míříme na Jih! Každé dvě hodiny máme 15 - 20 min. přestávku. Cesta ubíhá klidně. Pouze na chorvatské hranici k nám přichází „celnička“. Kontroluje cestovní doklady, usmívá se. Můj pas si prohlíží poměrně déle, než ostatní. Nechápu, mlčím, nakonec vše končí dobře. Odjíždíme! Po 12ti hodinách jsme na místě.

U brány do objektu stojí vedoucí cestovní kanceláře. Vítá nás, každému nabízí štamprli rakije a se slovy „pozdrav slunci“ nás pouští do zahrady. Velice milé přivítání. Stojíme před krásnou vilou, ve které budeme 3 dny a 2 noci bydlet.

Ubytováváme se a vedoucí CK nás dělí do dvou skupinek. Nasedáme do aut a jedeme poznávat další ubytovací objekty. Jeden hezčí druhého. Každý stojí ve velké zahradě se stromy, které při vedrech zajišťují stín. Každý objekt stojí několik metrů od moře. Každý pokoj má své sociální zařízení, svou lednici, nádobí, varnou konvici. V apartmánech jsou kuchyňky se sporákem, na chodbě mikrovlná trouba. Vše k dispozici kdykoliv.

Paní každé vily nás něčím vítá. Chorvatskou rakijí, červeným či bílým vínem, sušenkami, nejzajímavější nabídku si budu asi dlouho pamatovat. Na terase stojí velký stůl, na něm kromě pití je i velká ošatka s chlebem. Na několika talířích nalitý olej. Ano, čtete dobře – OLEJ. Trháme chléb na kousky, namáčíme do hustého oleje a zajídáme sýrem. Obavy z případných průjmových problémů za několik okamžiků mizí. Pohoštění je velice chutné.

Odpoledne jdeme individuálně na prohlídku malého městečka.

Pakoštane

Nevelké městečko s asi 6000 obyvateli leží v severní Dalmácii, několik km od Biogradu na Moru. Městečko velice čisté, klidné, s upravenými zahrádkami. Na náměstíčku stojí hezký kostelíček. Míjíme malé obchůdky, příjemné hospůdky se zahradním posezením. Na chvíli si sedáme. 1 pivo 15 kuna.

Cesta k moři je kratičká. To je studené, ale čisté. Na některých místech mají „schůzi“ mořští ježci. Je jich tady spousta. Relaxujeme a jsme rádi, že nemusíme myslet na běžné každodenní starosti.

Den pomalu končí. Jsme přesvědčeni o tom, že se po večeři a probdělé předešlé noci pořádně vyspíme. Přichází pán,staví se ke klávesám….a je po spaní. Únava rázem všechny opouští. Začíná zpěv, poslech, tanec….

Celou noc i další dopoledne prší. Místní se diví, protože zde prý obvykle prší 1x za 3 měsíce. Odpoledne se vyjasňuje a svítí sluníčko. Na vycházce k moři nás čeká překvapení. Poprvé v životě vidím na mořské hladině labutě, které s chutí pijí mořskou vodu. Schválně jdu ochutnat. Je opravdu slaná!

Kousek od nás je asi 12 malých dětí. Odhaduji 4-7 let. Každé má na sobě záchrannou vestu, do ruky berou malá pádla a nastupují do lodiček. Ty zkušený dospělák zapojuje za svou loďku. Vozí děti po moři. Jsou nesmírně šťastné. Později se dozvídáme, že se jedná o děti francouzských velvyslanců v Chorvatsku. K moři jezdí do „školy v přírodě“.

Další den neodolám. Na pláži se svlékám do plavek a i bez bot (což kvůli ježkům není bezpečné), jdu do vody. Boty mám na pokoji.Tam jsou mi na…

Se mnou jsou ve vodě jen 3 lidé. Jsem nesmírně spokojená. Manžel stojí na pláži a při pohledu na mě se třese zimou.

Večer sedáme do autobusu a s tímto malebným městečkem se loučíme. Za 12 hodin zaléhám do své postýlky a nechávám si zdát příjemný sen a krátké dovolené. Nádherné zážitky mě nabily energií. I když se zdálo, že výlet bude únavný, nebylo tomu tak. Mohu plně všem doporučit.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Moc hezky jsi to vylíčila. Přiznám se, že pro mě by taková cesta byla moc únavná, těžko snáším dlouhé cesty autobusem. Hned v létě 1990 jsem jela nonstop do Benátek, dvě noci v autobuse, když jsem přijela domů, padla jsem do postele a z celého zájezdu mi pocitově nezbylo téměř nic. Víkendy v cizině se mi líbí, i když jsou finančně nevýhodné. To dělá ovšem ta letecká doprava.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA