Jak se zrodily džínsy je jasné.
Proč se ale staly fenoménem?

Jak se zrodily džínsy je jasné.
Proč se ale staly fenoménem?

19. 5. 2013

Kdo z vás to pamatuje? Šedesátá a sedmdesátá léta, kdy se před prodejnami Tuzex táhla fronta a člověk doufal, že až se dostane k pultu, ještě na něj vybydou... Co? No přece texasky, džínsy, rifle..., prostě ty báječné, v běžných obchodech nesehnatelné kalhoty, které před prvním praním tak krásně voněly. Někdo si dolů na konec nohavic našíval frajerský zip, aby se kalhoty netřepily. Jiní si ve zbrusu nových džínsách lehli doma do horké vany – prý aby se jim těsné kalhoty dokonale zformovaly podle jejich proporcí. A někteří vzali kousek cihly a z nové džínovy sedřeli sytou modrou barvu, aby kalhoty dostaly ten správňácky opraný vzhled...

Symbol „úpadku“ Západu vznikl v San Francisku

Historie džínsů, jež byly za studené války v socialistických zemích propagandou označovány za symbol úpadku Západu, se začala psát v americkém San Francisku, kde firma Levi Strauss & Co. (Levi's) sídlí dodnes. Jejich otci ale byli dva evropští přistěhovalci – židovský krejčí z Lotyšska Jacob Davis (1831–1908) a židovský obchodník z Bavorska Löb (Levi) Strauss (1829–1902). I název džíny (anglicky jeans) má svůj původ v Evropě – podle italského Janova (francouzsky Genes), kde se už od středověku podobná hrubá tkanina vyráběla.

Původní levisky se zrodily v kalifornském velkoobchodu s textilním zbožím Leviho Strausse poté, co si zlatokopové stěžovali na nepříliš pevné kalhoty, kterým se vytrhávaly kapsy. Řešení našel krejčí Davis, který zpevnil kapsy nýty. Sám ale neměl peníze na získání patentu, tak se spojil se Straussem. Na pracovní kalhoty pro zlatokopy získali patent před 140 lety, 20. května 1873. Brzy poté vznikl jeden z nejslavnějších modelů této firmy – legendární Levi´s 501 s poklopcem na knoflíky. Tehdy ovšem nikdo netušil, že se z džínsů stane oděvní fenomém 20. století.

Zlatý věk? Nejprve James Dean, pak Marilyn Monroe

V roce 1889 založil v Kansasu Američan Harry David Lee další slavnou firmu s džínovým oblečením, která expandovala díky výrobě pracovních kalhot, kombinéz či bund a ve 20. letech přišla s poklopcem na zip. V polovině 40. let se zrodila jiná slavná značka Wrangler, kterou v začátcích proslavil krejčí polského původu Bernard Lichtenstein, zvaný Rodeo Ben, jenž vylepšoval kalhoty pro kovboje.

V 50. letech 20. století džíny zpopularizoval film Rebel bez příčiny a herec James Dean, který z této části oděvu udělal symbol vzpoury mladých. Tehdy bylo také v některých místech USA zakázáno nosit džíny do divadla, restaurací i škol. Zlatý věk džínsů pak začal v roce 1961, kdy levisky proslavila fotka Marilyn Monroe z filmu Mustangové. V roce 1965 se údajně poprvé objevily ve slavném newyorském butiku Limbo džíny s opraným efektem.

Následoval boom všelijakých střihů a vylepšování, nad nímž by se možná otcové džínsů Strauss a Davis obraceli v hrobě. Kromě různých výšivek, barevných odstínů či vykládání kamínky se na některých modelech záměrně vytváří díry a vedle opraného efektu přišel i efekt potrhaný. Džíny se staly těžko vysvětlitelným fenoménem, který nosí po celém světě nejen kovbojové a farmáři, ale i prezidenti či supermodelky.

móda tradiční značky
Autor: editor editor
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Když přišla jedna spolužačka u nás v malém městě poprve v džínách, tak se menší děti válely smíchy, že má vpředu pánský příklopec, takže to módní hit napoprvé nebyl. Inu, nebyla to Praha. Já jsem si koupila pvní džíny značky Wild cat v Budějovicích v Tuzexu za bony, které jsem koupila od staré paní, co byla v nemocnici s mou maminkou, než zemřela. Paní měla sestru v Británii, ta jí posílala na přilepšenou libry, ale místo nich jí vypláceli bony. K ničemu jí nebyly, tak je prodávala. Wild cat tehdy stály 120 bonů. Nosila jsem je, dokud se mi totálně neprodřely. Bony už nebyly, u nás se nic podobného neprodávalo, tak jsem si dovezla nápodobu z NDR značky Wisent, ale byly s trochou příměsi uměliny, i když padly dobře.
Věra Jelínková
Já to pamatuji a také jsem si na okraj nohavic našila zip. Bony jsem koupila od své kolegyně v zaměstnání, která je dostávala jako výživné z NSR, takže veksláků jsem si nemusela všímat. Ale je to opravdu fenomén. Jenže do divadla bych v riflích prostě nešla. Někam na festival do přírody ještě, ale do divadla NE. Vlastně ani nevím kolikáté rifle mám. Přehnaly se různé vlny ale díry jsem do nich úmyslně nedělala, na práci do zahrady či na štípání dřeva byly úžasné. Vydržely to, k čemu byly původně stvořeny. Myslím si, že hned tak brzy tento fenomén nevymizí a škoda to vůbec nebude.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.