Monackému knížectví je na jeho dvou kilometrech čtverečních těsno. Chce se proto o šest hektarů rozšířit, a to směrem do moře. Plánuje tam výstavbu luxusních bytů, aby přilákalo bohatou mezinárodní klientelu. Malý státeček už vypsal veřejnou soutěž na projekt územního rozšíření, jehož první etapou bude výstavba obrovské podmořské desky v hodnotě jedné miliardy eur. Vše má být hotovo v roce 2024.
Na mapě monackého pobřeží už vláda vyčlenila plochu, kde by mohla vzniknout nová čtvrť, sousedící s kongresovým a kulturním centrem Grimaldi Forum. Kníže Albert II. se zavázal, že mořské prostředí zůstane nedotčeno. Jen dvacet metrů vpravo od budoucí čtvrti totiž začíná mořská rezervace Larvotto, která je pýchou knížectví. „Skrývá se v ní velmi bohatá biodiverzita a žijí tam mnohopiláci, rod mořských rostlin Posidonia nebo mlži kyjovky šupinaté,“ říká poradkyně vlády pro ekologii Marie-Pierre Gramagliová. „A jen čtyřicet metrů doleva leží podmořské jeskyně, kde žijí korály, které potřebují kyslík,“ dodává.
Nová čtvrť na moři
Mezi těmito dvěma chráněnými světy má vyrůst do deseti let nová čtvrť s šesti až desetipodlažními budovami, kde budou luxusní byty, podmořská parkoviště, obchody, úřady a přístaviště. Celkem tam bude 60 tisíc metrů čtverečních prodejné plochy.
Konstruktér, který zvítězí ve výběrovém řízení, bude muset vybudovat ve dvacetimetrové hloubce jakýsi podstavec, který dokáže všechny tyto stavby udržet. Výměnou za tuto obrovskou investici bude mít vítězná společnost právo tam stavět, i když bude muset státu postoupit některé zastavěné i nezastavěné plochy.
Knížectví se už v roce 2008 muselo zříci plánu na rozšíření svého území do moře, a to dvakrát rozsáhlejšího, než je ten současný. Tím hlavním důvodem byla ekonomická krize, ale i blízkost mořské rezervace. O výstavbu tehdy nakonec soutěžily dvě skupiny. Na jedné straně to byl slavný Daniel Libeskind, tedy autor projektu rekonstrukce místa, kde stála newyorská "dvojčata", zničená v roce 2001. Spolu s ním soutěžil nizozemský konstruktér Van Oord-Dragados a belgická společnost BESIX. Na druhé straně to byl britský architekt Norman Foster, italská společnost Saipem a francouzská Bouygues. Spolu s nimi byl v soutěži i monacký akcionář Michel Pastor.
Jsme z krize venku
Podle šéfa monacké vlády Michela Rogera je zahájení nového projektu nyní možné, protože Monako už vybředlo z krize. „Vrátili jsme se na zdravé základy,“ říká. Projekt je podle něho "optimistickým aktem vůči ekonomické budoucnosti země".
Monacké knížectví odhaduje, že pro svůj rozvoj bude každých deset let potřebovat dalších 350 tisíc metrů čtverečních. V 60. letech už přitom na západě knížectví vyrostla na 22 hektarech obchodní a obytná čtvrť, které se říká Fontvieilleská.
V Monaku již prakticky není žádná nezastavěná plocha a staré stavby se bourají, aby se na jejich místě mohly postavit vyšší budovy, jako je tomu dnes s věží Odeon. Ta se bude tyčit do výše 170 metrů a bude mít 49 pater. Byty by zde měly být k mání v průměru za astronomických 50 tisíc eur (1,25 milionu Kč) za metr čtvereční.
