Rozjímání

Rozjímání

20. 3. 2013

Říkám si, jaká je dnes divná doba,
když nevládne láska, ale zloba.
Člověk člověka se bojí
a všelijaké úskoky jeden druhému strojí.

K čemu je technika, co svět nám přibližuje,
když matka vlastnímu dítěti ubližuje.
Slýcháme smutné zprávy každý den,
jak syn starou matku nepustí ani ven.

Dřív prý chodíval krajánek,
každý ho vítal a zval na džbánek,
všichni ho zvali do dveří,
dnes nikdo nikomu nevěří.

Tak si říkám, zda je možné uzdravit chorý svět.
A jak to udělat? Bude to dneska, zítra, teď?
Snad mé divné chmury na svědomí má
jen zima dlouhá, temná, zlá.

Dnes jaro střídá zimní čas,
kéž jarní slunce vyžene vší zlobu z nás.
S nadějí v srdci volám, lásko, ty něžná krásko,
vrať se s jarem a vejdi v nás...  


Všem přeji krásné jaro a dobré časy.                        

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Štolbová
Jarmilko,i mně mluvíš z duše.Ale uzdravit chorý svět můžeme a musíme my všichni.Mámy a tátové,babičky i dědové,my přece vychováváme naše děti a oni jsou naším obrazem.Určitě se to nám všem podaří.Věřím,že bude líp,vždyť bez naděje bychom ani nemohli žít.
Hana Procházková
Také si někdy myslím, že je divná doba, ale potom se podívám na strány i60, čtu známá jména...představuji si všechny a jsem přesvědčená, že si rozumíme - i když jsme se nikdy neviděli a asi ani neuvidíme. A přece jsme si blízcí - takový malý ostrůvek porozumění.
Jiří Libánský
Asi je to tím, že za slovy "pokrok, rozvoj, poznávání, zlepšování atd..." nevidíme ty správné věci. Báseň je výstižná.
Zuzana Pivcová
Taky bych si přála, aby vzkříšení představovalo i obnovu porouchaných mezilidských vztahů. Obdivuji Vás, že se Vám podařilo toto téma uzavřít do básně. A těším se na ten optimistický konec.
Jitka Chodorová
Tak mi Jarmilko mluvíš z duše,svět se někam řítí a nebudu psát kam,i když by se to rýmovalo, ale je vidět,že to,co se kolem nás děje,ti není úplně lhostejné,díky za to i za hezkou básničku.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.