Ilustrační foto: Freepik

Jak kominík o štěstí přišel

21. 4. 2025

V dobách, kdy ještě dodávky nebyly a kominíci pěšky od domu k domu chodili, žil byl kominík Albín. To jméno mu dala maminka po panu doktorovi, co jej nejdříve na svět a pak k životu přivedl, když už se zdálo, že se to miminko rovnou andílkem stane.

Můj příběh povídka řemesla

Autor: Jarka Jendrisková

Hodnocení:

(5.1 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jarmila Komberec Jakubcová 21.4.2025 20:16

Moc hezké.

Marie Seitlová 21.4.2025 17:27

Moc pěkné, takového kominíka pamatuji. Dnes už chodí jiní, netopí se v kamnech , tak nemají co vymetat. Kontrolují jen spalinové cesty.

Iva Bendová 21.4.2025 17:06

Tam na hrázi u rybníka, potkal mlynář kominíka, obejmuli se, umazali se ;-) O kominíku Albínovi by se mi líbilo zfilmovat a vysílat v premiéře jako štědrovečerní pohádku. Moc milé vyprávění, děkuji*

Ingrid Hřebíčková 21.4.2025 16:46

Hezká pohádková povídka. K nám dodneška do celé vesnice jednou za rok chodí kominíci. A jsou moc milí.

Michaela Přibová 21.4.2025 16:42

Milá povídka. Děkuji.

Zuzana Pivcová 21.4.2025 15:07

Kominík k nám chodil v Týně, když jsme byly děvčata. Patřil k řemeslníkům, kterým maminka nalila štamprle. Ale další už odmítla z obavy, že by spadl ze střechy.

Daniela Lender Chaloupková 21.4.2025 14:52

To je tak hezkýýýýý .... I já pamatuji "komeníky", chodící po domácnostech, před Vánocemi dokonce i s přáním do nového roku a celoročním kalendářem. Také jsem si párkrát "načernila" pro štěstí, a když jsem jej viděla z dálky, alespoň se chytila za knoflík :-). A vždycky se nějaké to štěstíčko objevilo .. Moc děkuji za krásnou a dojemnou vzpomínku.

Zpět na homepage Zpět na článek