Zapomenuté české filmy
Ilustrační foto: Pixabay

Zapomenuté české filmy

14. 3. 2025

Také už jste několikrát viděli téměř vše, co dávají v televizi na všech programech, pokud to ovšem nejsou úplné stupidity? Máte rádi české filmy a jste přesvědčeni, že je už všechny znáte? Může a nemusí to být pravda.

Všichni známe pojem Česká nová vlna, ze které jsme většinu uznávaných filmů viděli až po listopadu 1989, neboť do té doby se nespokojeně převalovaly v trezorech (Všichni dobří rodáci, Skřivánci na niti, Žert, Noc nevěsty a další).

Milujeme české komedie z let sedmdesátých a osmdesátých (Na samotě u lesa, Marečku,  podejte mi pero, Vesničko má středisková a další), nedáme dopustit na originální „devadesátkové“ filmy (Návrat Idiota, Samotáři, Knoflíkáři, Pelíšky a další) a samozřejmě sledujeme filmovou tvorbou  současnou. 

Ale  někde  tam, mezi etapami naší minulosti, jsou skryté filmy, které vznikly koncem let osmdesátých a na úplném začátku devadesátek, filmy, na které se tak trochu zapomnělo.

Je to velká škoda, kterou se mi snad alespoň trochu povede napravit. Nejsou to totiž  filmy, na které se zapomnělo z důvodu jejich nízké kvality, ani  o filmy ceněné pouze kritikou, ale pro diváky „nekoukatelné“. Naopak, jedná se o filmy divácky atraktivní a přitom s velkým společenským přesahem, a někdy i o filmy nepostrádající humor. Důvod, proč tyto filmy nejsou ukotveny v našem podvědomí jako filmy výše citované a další, v  ČT často reprízované, je dle mého soudu prostý. Tyto filmy vznikaly a byly promítány v době, kdy společnost byla  zmítána turbulencí změn, které předběhly samy sebe, natož opatrnou kritiku v některých filmech obsaženou. Hlavně však všichni sledovali  toto  představení na plátně svých vlastních životů, v přímém přenosu a často i sami jako aktivní herci a režiséři. V takové konkurenci nemůže žádný film obstát.

Já jsem si to poprvé uvědomila při sledování filmu Dušana Kleina Vážení přátelé, ano z roku 1989, který jsem poprvé viděla v televizi asi až 10 let po jeho premiéře, a byla jsem nadšená. Milan Lasica s Janou Hlaváčovou, jejich dvojčata, národní podnik na výrobu záchodových mís, socialistické podnikové večírky. A spoustu perfektních hlášek… Obdobně mě zaujal film Juraje Jakubiska Sedím na konári a je mi dobre z téhož roku a Tichá bolest s úžasným Rudolfem Hrušínským z roku 1990.

Nedávno jsem  hledala filmová zpracování děl Karla Čapka a našla jsem film Člověk proti zkáze z roku 1989, který jsem sice už kdysi viděla, ale až nyní mě naplno zasáhla jeho opravdovost a umělecké a herecké kvality.

Po zkušenostech výše uvedených byl už jen krok k tomu, cíleně zadat do vyhledavače České a slovenské filmové databáze filmy z let 1988 – 1990  a vynořily se  filmy pro mě dokonce úplně neznámé.

Jen o rodinných záležitostech, 1990

Režisér Jiří Svoboda natočil podle knihy Jaromíry Kolárovéstrhující  a neuvěřitelně brutální příběh z padesátých let, z období stranických čistek a politických procesů. Jiří Bartoška a Jaromír Hanzlík v hlavních rolích obětovaných komunistů i jejich věznitelé a mučitelé (Milan Kňažko, Karel Roden) jsou tak přesvědčiví, až z toho mrazí. Podle mého soudu je to jeden z nejlepších filmů na toto téma a považuji za neodpustitelnou chybu, že se tento film v ČT nedává.

Vracenky, 1990

Vracenky Jiřího Schmidta jsou kouzelnou sondou do života malého kluka Honzy, vyrůstajícího v padesátých letech v Praze, kam se přestěhoval z vesnice. Maminka je přesvědčená komunistka, její přítel je ovšem „ zpátečník“, ve škole se ještě učí náboženství, ale zároveň se oslavuje Lenin. Honzík se modlí střídavě k bohu i k Leninovi, ať už za odpuštění svých rošťáren nebo za maminčino propuštění z vazby v době procesů… Působivá atmosféra staré Prahy, doplněná dobovými filmovými záznamy stavby monstrózního Stalinova pomníku, skvělé výkony dětských herců, roztomilý Leoš Suchařípa v roli ředitele, kterého Honzík při třídní rvačce omylem pokouše…. Ten film je prostě potřeba vidět!

Poslední motýl, 1990

Mrazivá terezínská rapsodie Karla Kachyni z 2. světové války, zalézající pod nehty a pod kůži, která splňuje základní podmínku podle Larse von Triera - „Dobrý film má být jako kamínek v botě“. Tento je tedy řádně ostrý. Sledujeme příběh slavného francouzského mima, který je fašisty donucen sehrát v Terezíně divadlo – pantomimu  pro židovské děti, což mělo pro návštěvu Červeného kříže pomoci představit Terezín jako poklidné městečko, kde je o Židy dobře postaráno, nikoliv jako vstupní bránu do pekel. Výsledkem je pohádka o Perníkové chaloupce jako alegorie osvětimských pecí a neodvratné následky. Kromě silného tématu zaujmou i herecké výkony, a to nejen hlavních představitelů, ale i nečekané obsazení českých zpěváků do vedlejších rolí (Molavcová, Hegerová, Laufer, Bobek – zajímavé a dobré.

Určitě to nejsou zdaleka všechny filmy, které se zatím krčí v archivních databázích, a přitom by měly dnešnímu divákovi co nabídnout, více než některé duchem chudé seriály.    

Znáte také nějaké a podělíte se s námi?

 

S využitím zdroje: Český filmová archiv

 

 

 

 

 

 

film kultura
Hodnocení:
(4.6 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Krajíček
Ano paní Jendrisková, Uložto mělo hlubokou paměť. Byly tam uložené populárně vědecké práce, diplomky, soukromé filmy pro veřejnost, soukromé dokumenty nebo i dříve natočené televizní reportáže, které se v "propálené" progresivistické ČT znovu nikdy neobjevily a byly v archivu ČT vymazány z veřejně dostupných, atd. atd. Proto také muselo být Uložto zlikvidováno, byť si to odůvodnili jakkoliv.
Alena Velková
Kromě Petrolejových lamp mi v paměti utkvěla i Morgiana, kde hrála také Iva Janžurová.
Jarka Jendrisková
Máte pravdu, paní Dagmar, film Prokletí rodu Hajnů byl také skvělý. Já jsem ho viděla nedávno, stejně jako další filmy podle knih J. Havlíčka, když jsem si ho připravovala na čtenářský klub. Tu starou verzi s Munzarem už si nevybavuji, škoda, na to bylo dobré Uložto, tam se daly staré české filmy najít. A děkuji za hodnocení mého článku.
Daniela L.
Kromě Posledního motýla (i když jsem ho možná kdysi viděla ..) znám všechny uvedené, i ty, které jmenuje paní Vargová. Všechny jsou naprosto úžasné. Bohužel, současná tvorba citelně pokulhává. Děkuji za připomenutí. Reprizují je ale i jiné TV stanice, naštěstí ....
Lenka Kočandrlová
Myslím si,že např. na CS Filmu opakují stále dokola ty samé filmy,totéž na ČT,na Nově,na Barrandově. Zajímá mne akorát týdeník starý 50 let,co dávají na ČT2.Klidně by mohli dávat i starší krátké filmy místo okoukaných rádobytrháků,co jsou už otravné. Např. film Strach byl nedávno asi 5x po sobě na rúzných stanicích. Občas dají nějaký šílený film z 40. nebo 50.let,tak se dívám,protože to neznám,ale pro mě stále zajímavější,než 100x vnucovaný jakože kultovní film jiný.
Dagmar Vargová
Oprava: ve víru nadšení z onoho filmu jsem popletla herce :-(. Toho "neviditelného" strýčka Cyrila hrál famózní Petr Čepek! Ten hrál i hl. roli v Petrolejových lampách spolu s vynikající Ivou Janžurovou. Spletla jsem se proto, že ještě existuje černobílá mnohem starší verze filmu Neviditelný, kde hl. mužskou roli ztvárnil Luděk Munzar. A Cyrila hrál Rudolf Hrušínský. Aspoň myslím, zrovna se mně to nechce hledat. Každopádně ale v obou verzích hrají ti nejlepší herci :-) :-).
Dagmar Vargová
Zajímavé téma a hezky zpracované. Takový "nástřel", který se dá rozvíjet a "košatit", mohla by z toho být třeba seminární práce či referát. Za sebe uvedu pouze jeden zapomenutý film z r. 1988: Prokletí domu Hajnů. Zfilmováno podle knihy mého oblíbeného Jaroslava Havlíčka Neviditelný. V hl. rolích skvělí slovenští herci Petra Vančíková a Emil Horváth ml., v roli bláznivého "neviditelného" strýčka Rudolf Hrušínský, v roli továrníka Hajna Radoslav Brzobohatý,... film jsem viděla v kině, ani nevím, zda byl někdy uveden v televizi. Občas si ho pouštím na YT. A i další knihy J. Havlíčka byly výborně zfilmované, např. Petrolejové lampy, Helimadoe, Ta třetí,...
Jana Šenbergerová
Ty často opakované znám. Z těch ostatních jsem určitě viděla Sedím na konári ..., ale nepamatuji si, o čem byl. U těch dalších ani nevím, jestli jsem je viděla. Děkuji za zajímavý článek.
Naděžda Špásová
Omlouvám se za tu jednu hvězdu, malé nedopatření.
Naděžda Špásová
Po střední škole jsem pracovala několik let na Barrandově jako kostymérka. Bylo to hezké, ale někdy i dost ošklivé. Také práce s herci nebyla vždycky příjemná. Přesto na to ráda vzpomínám. Znám a viděla jsem všechny zde napsané filmy. Nevadí mi, že je často opakují, znám je tak se nemusím dívat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 11. týden

V minulém týdnu se v Hollywoodu rozdávaly filmové ceny Oscar. A sošky (České lvy) za nejlepší snímky uplynulého roku se udělovaly i v Česku. Právě filmy budou tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

19%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%