Zpomalení neznamená selhání. Není třeba stále lézt na vrchol
Ilustrační foto: Freepik

Zpomalení neznamená selhání. Není třeba stále lézt na vrchol

11. 3. 2025

Psychologové začali používat výraz „ne-růst“. Označuje pocit mnoha lidí, že je společnost nyní neustále tlačí k výkonům, k porovnávání se s druhými, k růstu a už jim to trochu vadí. Přicházejí na to, že pustit si do života opačný trend může být zdraví prospěšné.

Neměli bychom podléhat iluzi, že jen zdravé a aktivní stárnutí z reklamy na zubní náhrady je tím jediným možným. To jsou slova socioložky Lucie Vidovičové, která se zabývá jevy spojenými se stárnutím a je jednou z největších odbornic na toto téma. Realita je opačná. V posledních letech přibylo lidí, kteří si spokojený život, zdraví a dobrou kondici spojují výhradně s aktivním životem, přesněji, s neustálým podáváním výkonů. Na jedné straně je mnoha studiemi a výzkumy prokázáno, že lidé, kteří jsou v pohybu, mají koníčky a žijí společenský život, bývají ve vysokém věku zdravější fyzicky i psychicky a mají optimističtější pohled na svět, než ti, kteří žijí osaměle, nechodí do společnosti a nezajímají se o to, co se děje kolem nich. Na straně druhé se mnohdy stává tlak na aktivní život a dosahování stále dalších a dalších cílů poněkud otravný a ubíjející.

„V poslední době se setkávám s tím, že si moji vrstevníci při odchodu do penze kladou cíle a úkoly. Co by se chtěli naučit, kam by chtěli vylézt a podobně. Když řeknu, že žádné takové mety nemám, dívají se na mě divně,“ říká pětašedesátiletá Lenka, učitelka. „Mým jediným cílem je po odchodu do penze nějakou dobu každý den dlouho spát, nevidět žádné dítě a nejet na žádný výlet, kterých jsem si v práci užila až moc,“ říká.

Dříve bývalo stáří spojování se zklidněním. Nyní naopak se zvýšenou aktivitou. Problém je v tom, že každému vyhovuje něco jiného a pokud se někdo snaží podléhat trendům, nepřinese mu to radost a pohodu. Sice dělá to, co považuje za správné, ale nepřipouští si, že podvědomě touží po něčem jiném – takzvaně nesprávném.

Mnoho lidí vidí na stáří dobré právě to, že má čas dělat to, co dříve z různých důvodů dělat nemohli. Pro někoho to je výuka cizích jazyků, pro někoho cestování, pro někoho jiného třeba dlouhý spánek do desíti dopoledne.

„Stáří bývá někdy označováno jako období svobody od a svobody k, tedy čas, kdy už řadu věci nemusím, ale spoustu ještě mohu. Zároveň si díky tomu můžeme uvědomit, že život není přímá linka, spíš se podobá horské dráze s většími či menšími výstupy, které střídají období v údolích či roklinách. Paradoxní je, že tyto životy žijeme ve společnosti, která je založená na funkci rostoucí přímky bez konce, ve společnosti růstu. Ale i zde se věci pomalu mění, možná pomalu, ale jistě. Ne-růst je novou mantrou, která – podle mne zcela správně – nastavuje zrcadlo přesvědčení, že se dá jít jen dopředu anebo jen stále stoupat do kopce. Nedá. A stáří je toho důkazem. Je to životní etapa, která nabízí zastavení se, rozhlédnutí a potěšení z cesty, kterou máme za sebou,“ uvádí socioložka Lucie Vidovičová v knížce z Nuly na sto, kterou vydala společnost Elpida zaměřená na pomoc lidem ve vyšším věku.

Ne – růst je výraz, kterému někteří mladí výkonní lidé nemusejí zcela porozumět. Mnozí si pod ním vůbec nic nedovedou představit. I lidé středního a vyššího věku mají často problém se s ním ztotožnit, představit si pod ním něco pozitivního, prospěšného. Životní filozofií většiny nyní je dosahovat stále vyšších cílů, lézt na stále vyšší hory, ujet na kole stále víc a víc kilometrů, vydělat víc a víc peněz. To je samozřejmě fajn, ale pokud někdo prožije život v přesvědčení, že stejné výkony bude podávat stále, i ve stáří, může být realitou více či méně zaskočen. Třeba to jednou nepůjde. Nebo půjde. To nikdo předem neví. Ale pokud to nepůjde, je dobré vědět, že se dá spokojeně a pěkně žít nejen v růstu, ale i v ne-růstu.

 

 

 

 

 

 

aktivní senioři psychika společnost životní styl
Hodnocení:
(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Škopánová
Paní Mertová nepoužila jsem jediné neslušné slovo, jedinou dehonestaci, jedinou urážku.
Irena Mertová
Paní Škopánová, vadíte mi svým projevem řeznického psa. Co jste napsala, to vidíte sama, je to neslušné.
Jarmila Komberec Jakubcová
Osobně Janu Š znám jako milou a příjemnou dámu. To co si dovolila napsat O.Š. je vrchol. Nechápu proč tolik zloby a zášti vůči někomu koho ani nezná?
Olga Škopánová
Paní Mertová co vám na tom vadí? Paní Šenbergová napsala, že teď spoustu věcí nemusí a hodně jich může, takže jsem ji pouze vyjmenovala věci, které já i v důchodu bohužel musím a očekávala jsem že mi dá nějaký návod jak bych tyto věci nemusela dělat abych naplnila její heslo.
Irena Mertová
Paní OŠ, proč se navážíte do Jany Šenbergové? Proč se vůbec neustále do každého navážíte? To co jste napsala ve 12:48, je opravdu na pováženou.l Jano, ahoj! :-)
Olga Škopánová
Paní Šenbergová zřejmě doma neuklízí, nevyhazuje odpadky, nemyje nádobí a nečistí si zuby.
Iva Bendová
Každý máme ten svůj životní Mount Everest různě vysoký. "Staré sny, dobré sny. Sice mi nevyšly, ale mám je rád" - z filmu Madisonské mosty.
Vladimír Kokoška
Stárnutí ve stáří je ze své podstaty pokles. Stárneme tím, že ubývají síly, zhoršuje se zdraví atd. Kdyby tu nebyl pokles, tak bychom nikdy nezemřeli. Divím se tomu, že to někoho překvapuje a považuje to snad za objev. Zvyšovat fyzický nebo psychický výkon prostě od určitého, velmi individuálního věku, není možné. Zato však jsou oblasti, kde si růst můžeme i v pozdním věku dopřát. Můžeme si třeba vychutnávat různá potěšení, radost ze života, ze vztahů.
Jana Šenbergerová
Co bych měla, či neměla v důchodu dělat, o tom si budu rozhodovat, dokud toho budu schopna, sama. Pořád zbývá dost věcí, které musím, ale i těch, které chci a také mohu. A mám radost z toho, že nemusím, co nechci, i kdyby si všichni mysleli, že bych měla.
Olga Škopánová
Člověk i v důchodu by se měl udržovat v psychické a fyzické kondici a něco pro to dělat. Jediné co člověk v důchodu dělat nemusí je chodit do práce, jinak musí všechno ostatní stejně jako v produktivním věku.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 12. týden

Vědomostní kvíz tohoto týdne bude určen zejména milovníkům poezie. Ale nebojte se, i ti, kteří poezii moc neholdují, si s otázkami jistě poradí...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

21%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

19%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%