Mám dvě děti. Jako paní Palachová...

:-) :-) Škoda je co chcípne, tady je alespoň "sranda mimo mísu". :-) :-)

Zcela správně stejně jako autorka článku má právo napsat si co chce, třeba, že její děti jsou ředitelé zeměkoule tak někdo jiný má rovněž právo napsat svůj názor na uveřejněný článek bez toho, že by byl obviňován z jakýchsi postranních úmyslů.

Zuzko, cítím to jako Marie 11:30. Některé diskuse pod články jsou tzv. "mimo mísu". A to je škoda.

:-) :-) Vando, dle tvého vyjádření, co bys jiného čekala od "řepáka", kterému "sláma čouhá z bot". :-) :-)

Vychovat slušné děti je přínosem pro nás všechny a zaslouží si poděkování. Článek mi oslovil, také pamatuji dobu kdy se Jan Palach obětoval pro svobodu a demokracii. Je třeba si připomínat jeho památku.

Je mi moc smutno z některých komentářů. Paní Zuzano, nenechejte se "otrávit". Fandím Vám.

Jen zírám, kam se někteří zde v diskuzi dostali. Obviňování matky, která se pokusila vcítit do pocitů jiné matky, která o jedno ze svých dvou dětí přišla ? Všichni přece víme, jakým způsobem a proč o něj přišla. Opravdu tito diskutéři nepochopili nic z myšlenky článku? Vyvolal v nich pouze dojem, že se autorka svými dětmi nezřízeně chlubí? No, jejich věc a jejich názory. Jen mám pocit (opravdu nikomu neradím, jde o můj pocit), že by si měli občas uvědomit, že empatie není bezobsažné slovo ze slovníku. A že všechno, co zde napíší, svědčí ze všeho nejvíce o jejich povaze. O jejich chápání života. A také o naprostém nepochopení faktu, že všichni mají nárok vyjádřit SVÉ pocity a myšlení tak, jak to vnímají a v duši cítí, a to způsobem, který si oni sami určí. Není to výslovné právo jen osob, které zde tak vehementně brání své osobní právo na vyjádření názoru. Toť z mé strany vše. Nevidím důvod SVŮJ názor hájit a někomu vysvětlovat .

Motto: “Nic jiného, než vlastní zkušenost z minulosti, nepropojí člověka s okolním světem v přítomnosti.” Rozbor myšlenek v mottu: v mottu se vlastně tvrdí, že naše současné vnímání světa je plně definováno tím, co jsme už zažili. To je ale poněkud omezený pohled. Lidé nejsou jen produktem své minulosti – máme schopnost učit se novým věcem, přehodnocovat své názory a přizpůsobovat se světu i bez přímé vazby na minulost. Tvrzení tímto způsobem podceňuje schopnost člověka tvořit novou realitu, nezatíženou jen tím, co prožil. . “Vše ostatní je jen strach z budoucnosti.” Toto je hodně černobílé a zjednodušující. V životě existuje spousta motivací, které nejsou spojené se strachem. Naděje, radost, touha po poznání, zvědavost – to všechno jsou motivace, které spojují člověka s přítomností i budoucností, aniž by v tom hrál roli strach. Pokud pisatelka vnímá vše mimo “minulou zkušenost” jako strach, vypovídá to spíše o jejím vlastním vnímání světa – možná ten strach cítí ona sama a promítá ho do obecné pravdy. Motto je skutečně hodně subjektivní a osvětluje většinou zjednodušené vnímání a reakce pisatelky na článek. Ovšem jako všeobecná “filosofie” pro ostatní má značné mezery. Stejně jako včerejší komentář 8:47, který je povrchní a naprosto neakceptovatelný.

Paní Zuzano, krásná myšlenka! Děkuji. Většina pochopila. Zarazily mne některé komentáře, zejména včera 8:47 a potom Motto. Měla jsem chuť motto pochopit, a tak jsem se mu věnovala možná více, než by si zasloužilo……Ke komentáři v 8:47 se chystám vyjádřit později. Je to opravdu vážné téma.

Já bych jen doplnila, že štěstí v současnosti nezakládá automatický předpoklad na štěstí v budoucnosti.