FOTO: ChatGPT

Dostali jste někdy ředitelskou důtku?

28. 12. 2024

Nedostali? Tak to jste zřejmě byli vzorní žáci či studenti! Já s největší pravděpodobností moc vzorná nebyla. Měla jsem vybrečenou kočku, vlastně koťátko. Jednou mi uteklo a víc jsem ho ani po velikém hledání nenašla. Bylo to pro mne tenkrát hrozné.

Pojaly jsme s kamarádkou určité podezření. V sousedství jsme měli takovou, no... nadměrně hmotnostní rodinu.Tlustí tam byli úplně všichni. A tak nás nenapadlo nic lepšího, než že oni jsou ti zloději.

I sedly jsme a čile napsaly obviňující dopis, ke kterému jsme dodaly v barvách obrázek, kterak skupina tlusťochů sedí dokola u stolu s velkýma vidličkama a na talíři před nimi leží na zádech kočka tlapkama nahoru a kouří se z ní...

No jak myslíte, že to asi dopadlo? Skončily jsme obě u ředitele školy, neboť sousedi si přišli stěžovat i s naším obrázkem. Řediteli se během výslechu (v rukou měl náš výtvor) jaksi nedařilo zachovávat dekórum, ustavičně mu cukaly koutky úst. Ale důtku udělil a pak se rychle obrátil k oknu a propustil nás.

Ani to nesdělil našim rodičům... asi byl zapomnětlivý.

škola vzpomínky

Autor: Jana Hošková

Hodnocení:

(4.9 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Hošková 30.12.2024 10:52

Zuzko,jsi můj člověk! Beru tě do party!!!:-))

Zuzana Pivcová 29.12.2024 19:27

V devítce nám nepřišel bez vysvětlení do hodiny matikář a pak nám klidně řekl, že si to nahradíme druhý den odpoledne. My jsme zlostně mručeli a někdo řekl: A co když nepřijdeme? Učitel odpověděl: To si zkuste, ale smál se u toho. Tak jsme nepřišli a já jsem jako předsedkyně třídy byla označena za iniciátorku. Měla jsem dostat dvojku z chování na výstupním vysvědčení. Jinak jsem měla jen jedničky. Ředitel usoudil, že by mě nevzali na SVVŠ, tak mi to "prominuli".

Dagmar Vargová 29.12.2024 17:38

Byla i trojka. Myslím, že slovně se chování vyjadřovalo takto: velmi dobré, uspokojivé, méně uspokojivé.

Jana Hošková 29.12.2024 09:50

Martine,nevymýšlíte si ??? Sice si už prd pamatuju,ale zdá se mi, že z chování snad mohla být jen dvojka...??? :-o

Martin Gärtner 28.12.2024 13:29

Fuj. Nikdy jsem ředitelskou důtku neměl. Měl jsem 2x trojku.

Jana Hošková 28.12.2024 12:24

Tak to obvykle bývá,Aničko,když nesete za druhé svou kůži na trh :-((

Eva Mužíková 28.12.2024 12:24

Úvodní fotka je všeříkající. No a k té důtce, já jsem dostala ve čtvrtém ročníku střední skoly rovnou dvojku z chování. Při soustředění na spartakiádu, kdy jsme my holky bydlely v jedné škole v Liberci jsme večer vyskákaly z okna a šly za klukama do parku...Zpět už jsme se oknem nedostaly, čekala na nás jakási ochranka a byl průšvih na světě.

Jana Hošková 28.12.2024 12:20

Zuzko,dneska by to byla diskriminace žen! Takhle to vypadá,že vaše chování bylo horší než jeho!

Zuzana Zajícová 28.12.2024 09:55

Kouzelný příběh. Já jsem měla na gymplu dvojku z chování za noční dobrodružství na lyžáku a ten, který byl se mnou, dostal jen důtku.

Anna Sýkorová 28.12.2024 08:58

Dostala nejen důtku, dle dvojku z mravů. Asi zaslouženě, bránila jsem celou třídu s zůstala sama. Jak mistr Jan Hus jsem neodvolala. Asi bych to udělala zas. Za pravdu se má bojovat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Takové to (domácí) závodní žvýkání

Jíst se musí, to dá rozum. Bez jídla bychom to nedali, a to by byla škoda. Jde jen o to, co jíme, kde jíme a jak jíme.

Zuzana Zajícová

Prázdniny končí

Prázdniny končí nejen pro děti, ale i pro nás, dospěláky. Rodiče i někteří prarodiče zpozorní,…

Anna Sýkorová

Nezapomenutelný prázdninový zážitek před 65ti lety u mé nejlaskavější tetičky

Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v roce 1956 - chodila jsem do 5. třídy. V zimě se zde topilo ve vysokých kamnech, začátek vyučovací hodiny se ohlašoval kravským zvonečkem, kterým vždy služba proběhla vyšlapané schody v naší stařičké budově.

Marie Ženatová

Můj hřích mládí

Už od mládí jsem byla samotářská, neměla jsem ráda nic divokého, ale přesto jsem si užívala života jako každý normální mladý člověk. Hříchy mládí se mne nějak moc netýkaly, náboženské hříchy už vůbec ne. Ale přece jen si něco vybavím, každý máme nějaké „něco“.

Renata Pospiechová

Kdo jsi ty? Aneb co je po letech nového?

Když jedna etapa skončí, další začíná. Každý se občas sem tam ohlédne a přemýšlí, co mohl udělat jinak, proč tomu či onomu řekl to, čeho dnes lituje, kdy se život otočil neplánovaným směrem...

Jana Vargová