To nepochopíš: Kočka Sabinka a pejsek Adélka II. díl

Jak já vám rozumím... svého prvního psa jsem taky ukradla...

Moc vám všem děkuji za empatii, kterou jste projevili. To by se nám tady žilo, kdyby jste tu místo těchto lidí byli vy. To by byl ráj. Když jsme si vzaly druhého pejska, o kterého se nestarala rodina, tak aby další darebáci neříkali, že krademe psy, tak jsme za něj zaplatily pět tisíc Kč. Lidi se nám smály, že za podvraťáčka jsme daly tolik peněz a dokonce nám jedna paní řekla, že si taky pořídí psa a a pak nám ho dá, jestli jí taky dáme peníze. Kroutili nad námi hlavou. Ale té radosti, co jsme s nimi zažily. Oba psi nám milovaly do smrti a my je taky.

Tak jsem si zase poplakala. Jste zlatí!!

Tleskám vám. S tím faktem, jak se zachází se zvířaty se nemohu smířit....

Je to moc hezký příběh, přináší i naději, že dobří lidé ještě existují.

Těšila jsem se na 2. díl příběhu. No, můžu vám říct, že jste poklad. To jak se dovedete starat o zvířátka, musí vás za to milovat. Moc vás zdravím a přeji vše dobré.

Inko, my jsme měly před mnoha lety, ještě za života maminky, fenku Lesanu, patřila sousedům, kteří se o ni nestarali, byla stále hladová a na ulici, maminka jí dávala cestou z nákupu rohlíky a pak už ji brala domů, kde ji schvávala před rozezlenou sousedkou, vykřikující, že jsme jim psa ukradly. Tak jsme jí daly peníze a ona nám fenku nechala. Žila ještě řadu let a byl to šťastný podvraťáček. Vy jste obě skvělé. Vím, že to není příjemné, ale na lidi nehleďte.

Děvčata, opět jsem se zcela ponořila do příběhu a prožila hezkou chvilku. Kéž by takových dobrých duší chodilo po světě víc.

Krásný článek. Zachovali jste se skvěle.

Tak to je moc hezký a dojemný článek. Opravdu díky za lidi se srdcem na správném místě, kteří když můžou tak pomůžou nejen lidem ale také zvířátkům. A za ta zvířátka moc moc děkuji.