Zápisník starého muže: Cosi mezi nebem a zemí
Ilustrační foto: Freepik

Zápisník starého muže: Cosi mezi nebem a zemí

13. 12. 2024

Televizní produkce bývá diváky hodnocena nepříliš nadšeně, vesměs jako že není se na co koukat. A tak došlo i na mysteriózní seriály. Zrovna tohle starý pán ani trochu nemá rád.

Záhady všeho druhu mohou být užitečné k zamyšlení, ovšem pokud to zavání duchařinou a nadpřirozenými jevy, tak je velmi roztrpčen. Co naplat, není nic lepšího, tak nevypíná a snaží se vydržet.

Tím nechce říci, že sám se by se nesetkal s jevy podivnými, současným stavem poznání těžko uvěřitelnými. Existují vzpomínky desetiletí staré, které sám zažil ještě v dobách pracovního procesu.

Služební záležitost ho dovedla k člověku mezi známými přezdívaného „čaroděj“. Jinak to byl zaměstnanec jako každý jiný, ale několika lidem už pomohl způsobem moderní vědou neuznávaným a v lepším případě označovaným jako šarlatánství. Skutečně a prokazatelně pomohl, ale když viděl že nestačí a nedokáže pomoci, tak rovnou doporučil specializované lékařské pracoviště a také nikdy za to nic nechtěl.

Tak i starý pán při jednání si povšiml, že on prakticky neodloží kyvadélko zavěšené na prstě a nepatrně s ním pohybuje. Po vyřízení pracovní záležitosti pokračoval neformální hovor a došlo i na to kyvadélko. On vysvětlil něco o zónách a principu fungování, ovšem přesvědčivé to nebylo. A pak vyzval! Na kus papíru nakreslete půdorys vašeho bytu. Postačil obdélník, po rozpůlení stran vznikly čtyři dotýkající se obdélníky bez určení, který z pokojů představují. Pak nad nimi pohyboval rukou se zavěšeným kyvadélkem, až se ustálilo do pohybu jedním směrem. Ten směr, ještě dva vedle a třetí šikmo je protínající označil čárami. To měly být jakési siločáry nebo hranice špatných zón, jímž je dobré se vyhnout.

S určením pokojů doma se nedalo nic udělat, ani s nábytkem a tak zůstalo v bytě vše při starém. Papír s náčrtem zón byl založen hluboko v pracovním stole a téměř zapomenut. Až po několika letech syn přišel ze školy a s nadšením překotně povídal: Že měli dílny a seznámení s pracovním nářadím a že ten pán je učil narovnat pokřivený drát a pak udělal virguli a s ní proutkařil a že i oni objevovali špatné zóny a jemu to také tak funguje a ta virgule skutečně sama se vychýlí atd.

Asi nebyl spokojen s přesvědčivosti svého tvrzení, tak si vyžádal dva kusy drátu, ohnul je a s tou virgulí chodil po bytě. Určil něco, vzápětí to popřel a proto byl vyzván k dokumentaci. Postupně na kusu papíru vnikly tři čáry a přes ně čtvrtá.

Starého pána ovládly jakési neurčité a znepokojivé pocity, které mu nedopřály klidný spánek. Až druhý den v práci mu došlo, že už něco takového kdysi viděl a rozpomenul se. V hloubi zásuvky pracovního stolu, mezi věcmi dávno nepotřebnými, vyhledal a našel plánek se siločárami nebo jak to ten náš čaroděj tenkrát nazval.

Přinesl jej domů a položil vedle dokumentu včerejší odpoledne synem vytvořeného pomoci drátěných virgulí. A není třeba dál komentovat. Ano, oba nákresy byly stejné!

Čím to vysvětlit? Náhoda? Nebo dosud málo prokázaný přírodní jev? Asi na tom něco bude. Někdo tvrdil, že podobného efektu jako s virgulí se dá docílit i s tranzistorovým rádiem. Stačí naladit nějakou slabou stanici a pak s tím rádiem chodit jako s virgulí. Tam, kde reaguje virgule, reaguje i rádio zlepšením nebo zeslabením hlasitosti zvuku. A ono to fakt se tak projevovalo, sám se o tom vlastnoručně přesvědčil.

Ještě zbývá k vysvětlení další záhadný jev. Když se hází kostkou dlouhodobě opakovaně, tak každá strana má stejnou pravděpodobnost zobrazení. Ale když on použije dřevěnou kostku a usilovně se soustředí na zvolené číslo, pak to zamýšlené číslo, ač by nemělo, padá výrazně častěji. Kupodivu to tak funguje, ověřeno bylo mnoho krát s výsledkem přesvědčivým a domácí už s ním takové hry hrát nechtějí. Že by se jednalo o telekinezi? Snad.

Někdo pak prohlásil, že není fér být ve spojení se silami nečistými, neboť ďábel pokušitel je stále mezi námi a béře na sebe podoby všeliké, mnohdy i věci neživých, třeba zrovna té dřevěné házecí kostky. Ačkoliv míněno nevážně, u toho už tak zůstalo.

 

 

 

bydlení energie záhady
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Ale já, když jsem hrávala s vnoučaty Člověče nezlob se, tak ač jsem úsilovně myslela na šestku, abych si mohla nasadit, padala jiná čísla... Zato s rádiem chodím po chatě a nejlepší signál mám na nepotřebném místě..
Jana Jurečková
Ještě jedna zmínka o věci nebo spíš schopnosti, kterou nemá každý. Manžel si vezme do rukou proutek, chodí po zahradě nebo po poli a on mu najednou začne vibrovat. Je to znamení, že našel vodu. Já to pochopitelně zkoušela taky. Ale prut se prostě nehnul.... Také děkuji za hezký článek.
Lenka Kočandrlová
Někdy v sedmdesátých letech jsme dostali přístroj na hledání podzemních sítí - jako geometři jsme dělali technické mapy,kam se zakreslovaly podzemní vedení.Zkontrolovalo se to pak se správci sítí,jestli je to dobře,ale spíš oni si to od nás přebírali.No a na zaučení s přístrojem přijel někdo z Plzně (měli jsme tam ředitelství) a pán měl sebou dva zahnuté dráty a ukazoval nám,jak s tím umí ty sítě - elektriku,potrubí a pod. hledat i bez přístroje. Ty dráty držel v dlaních,volně,těmi zahnutými konci dolů a chodil po trávě a jen říkal,kde co je,ty dráty se tak jako otevíraly od sebe.dal nám to vyzkoušet a opravdu jsme skoro všichni cítili,jak se ty dráty samy od sebe hejbou,skoro se trhaly z ruky.Tak od té doby tomuhle věřím, je to vlastně proutkaření.
Jana Šenbergerová
Protože záhady mě nadmíru zajímají, zastavím se u dvou pojmů zmíněných výše. Duchařina a nadpřirozené jevy. V Tv běží seriál Lovec. To je pro mě duchařina = pohádka pro dospělé. Film Dotek Medúzy patří do oblasti nadpřirozených jevů = současnou vědou nevysvětlitelný, ale možný. Jde o práci s energií. Kdo to umí, dokáže zázraky. Sem patří i proutkaření. To, že já něčeho nejsem schopná, neznamená, že to není možné. Nejzajímavější na tom je to, že jsme více či méně všichni schopni lecčeho, kdybychom věděli, jak na to. Kam se hrabe umělá inteligence na tu vesmírnou! Díky za hezký článek.
Zuzana Pivcová
S osvědčeným hledáním geopatogenních zón plně souhlasím, ale věřím, že Vám zde napíší mnohem povolanější lidé než jsem já.
Jana Jurečková
Vzpomínám si, že jsme měli kdysi ve schránce nabídku: "Zdarma změříme zóny ve vašem domě." Firmu jsme neznali. Manžel měl strach, že to budou typaři. Prohlídnou si dům a pak ho vykradou. Ale na druhou stranu znám lidi, co mají tyto schopnosti. Citlivá jsou zvířata, která si do té "špatné" zóny nelehnou.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.