Češi jsou ochotni starat se a zároveň nechtějí být na obtíž
Ilustrační foto: Freepik

Češi jsou ochotni starat se a zároveň nechtějí být na obtíž

3. 12. 2024

Chci poskytnout svým blízkým osobní péči, až to budou potřebovat. To tvrdí šedesát jedna procent Čechů. Ale jen čtyřicet devět ji od svých blízkých očekává. Chceme více dávat než brát? Je to dobrá nebo špatná zpráva?

průzkum rodina stárnutí zdraví
Hodnocení:
(4.9 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Já si myslím, že vzhledem k nedostatku míst v DPS a cenám v jinych zařizeních pro seniory je přispíváni ze strany dětí potřebné. Určitě je to pro ně i tak výhodné, o rodiče je dobře postaráno.
Jindřich Berka
Myslím si, že každý by měl pamatovat, že takové chvíle mohou přijít. Připravit se na to. Například nerozumím tomu, že se musí o rodiče finančně postarat děti. Přece se musím postarat především já sám. Pracoval jsem celý život a postarám se sám. Jinou pomoc uvítám.
Marie Faldynová
Opravdu stojí za to uvážit situaci ve které jsme. Mám podanou žádost do domu s pečovatelskou službou a už nyní se účastním aktivit pro jejich členy a občas některé navštívím. Děti bydlí daleko a dokud budou mít děti ve škole a na studiích, těžko by se o mne staraly.
Eva Mužíková
Čekala jsem az zde bude vice příspěvků, ale marně. Nechci se opakovat, ale jak už jsem kdysi napsala, sama jsem se rozhodla a přede dvěma lety se přestěhovala do Domu s pečovatelskou službou. Prestože v té době jsem byla naprosto soběstačná, nečekala jsem, až se můj zdravotní stav zhorší a budu odkázána na pomoc rodiny. Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem ve svém životě udělala. Takže já patřim k těm, kterým nevadí že se jednou, až to bude potřeba, o mne postarají pečovatelky a zdravotní sestřičky. Vztahy v mé rodině máme skvělé, přesto jsem se rozhodla vyřešit to jak bude můj život plynout po svém.
Radmila Coufalová
Moc hezký článek, mohla bych se pod něj podepsat. Dokud můj tatínek trpěl "pouze" Parkinsonem, domácí péči jsem zvládala. Když se časem přidal Alzheimer, začalo mi to přerůstat přes hlavu a hledala možnosti výpomoci. Je to trochu jako v džungli. Než jsem dostala nějaký kontakt + konkrétní nabídku už bylo vlastně pozdě a řešila jsem něco jiného. Lidem v této situaci by určitě moc pomohl nějaký "manuál", aby přesně věděli jak postupovat, na co mají nárok, kam se obrátit atd. Protože v přímé péči jste v takovém zápřahu, že na tyhle věci vlastně ani nemáte čas a vše řešíte tak nějak intuitivně a mnohdy bohužel špatně.
Marie Macková
Skvělý článek. Jen houšť a větší kapky. Mluvit včas. Když nastane čas bezmoci, budeme nutit své okolí, aby se chovali jako hasiči. Uvažovat o alternativách, poznávat je, klást (si) otázky. Varianta to se mě netýká, je ta nejhorší. Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Co vás nejvíce "nabíjí"?

Výlet do jarní přírody

21%

Setkání s přáteli

19%

Kontakt s rodinou

20%

Knihy

20%

Vitamíny

19%