Přišla jsem si při tom "na svoje", protože nejraději fotografuji architekturu, místní obyvatele a turisty.
ZADAR
Je třetím největším město na jaderském pobřeží a má asi 75 tisíc obyvatel. Za druhé světové války bylo při bombardování ze 65 procent město zničeno. Je přirovnáváno k německým Drážďanům. Při odstraňování škod se ale našlo hodně historických památek a artefaktů. Město je postaveno na dlouhém výběžku do moře. Na jeho konci najdeme jednu novodobou zajímavost - kužely, do kterých je vlnami a voudou naháněn vzduch, který vydává zvuky, je to taková zajímavá symfonie. Říká se jim Mořské varhany. Síla "hudby" se vyvyjí podle síly větru, My jsme měli štěstí, byla zrovna "bura".
Další moderní kruhová stavba - Pozdrav slunci (fotovoltaické panely)
Forum romanum a vykopané historické artefakty
Kostel sv. Donáta
Národní náměstí
Náměstí sedmi studní
Pevninská brána
Kavárnička pod historickým sloupem
Zadarský přístav
ŠIBENIK
Byl druhým městem, které jsme první den navštívili. Leží u Šibenického zálivu v ústí řeky Krky. Nachází se v v regionu severní Dalmácie, a žije zde asi 34 tisíc obyvatel. Historické jádro je turisticky velmi atraktivní. Místní katedrála sv. Jakuba s prvky gotické a renesanční architektury je zapsána na seznamu památek UNESCO.
Katedrála sv. Jakova
Po sezóně
TROGIR
jsme při naší cestě navštívili 2x. Jednou večer, když jsme jeli na pár km vzdálené ubytování na ostrov Čiovo, který je s Trogirem spojen jen mostem. A potom ráno, když jsme navštívili místní trh, a znovu si prohlédli památky za denního světla. Podle našeho průvodce Aleše je toto město jedním z nejkrásnějších míst v Chorvatsku. Po procházce po pobřežní kolonádě a prozkoumání místních historickýh uliček, jsme mu museli dát za pravdu. Historický střed města byl v roce 1997 rovněž zařazen na seznam památek UNESCO.
Věž sv. Marka
Pevnost Kamerlengo
Radnice a pan starosta
Dámská jízda pod hodinami
Katedrála sv. Vavřince
SPLIT
Toto město jsme si prohlédli při naší cestě, která směřovala víc na jih, do místa dalšího našeho ubytováni do města Makarská. Město Split leží již ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží a je druhým největším městem země s přibližně 161 tisíci obyvatel. Je významným turistickým cílem, jednak díky historickým památkám, jednak jako výchozí bod pro letní dovolené na okolních ostrovech.Historické jádro města (Grad) je také zapsáno mezi pamatkami UNESCO. Nejznámější historickou památkou je Diokleciánův palác. Je to starořímský palác, který byl vystavěn římským císařem Diokleciánem ve již ve 4. století.
Diokleciánův palác
Historické se snoubí s moderním
Radnice
"Haló šéfe, kšefty moc nejdou"
OMIŠ
Toto pirátské městečko leží nedaleko Makarské riviéry 25 km od Splitu, a bylo poslední zastávkou před naším dalším ubytovacím místem. Omiš byl původně ilyrskou, poté řeckou a nakonec římskou osadou, ze které postupně vyrostlo opevněné městečko, jež od 8. století využívali piráti. Malebné městečko ve skalách přitahuje pozornost díky řece Cetině, úchvatné soutěsce, písečné pláži a starobylému centru. Různorodý terén využívají adrenalinoví sportovci, vodáci, horolezci i rodiny s dětmi.
Pevnost Mirabela
Kostel sv. Petra
Farní kostel sv. Mihovila
BAŠKA VODA
První den na Makarské riviéře jsme měli volnější program. Napřed nás naši páni řidiči vyvezli na vyhlídku docela vysoko na pohoří Biokovo, které se táhne nad jadranským pobřežím po celé délce riviéry. Výhledy na moře, ostrovy a pobřeží byly úchvatné. Také jsme projížděli územím, které bylo hodně poničeno letními pořáry. Potom následovala prohlídka dalšího městečka, a to Bašky Vody. My jsme ale dali přednost koupání v ještě teplém moři.
Pohled z moře na kostel sv. Mikuláše
MAKARSKÁ
je chorvatské přístavní město a turistické letovisko, které rovněž leží na pobřeží Jaderského moře ve střední Dalmácii. Město je výchozím bodem pro přirodní túry do přírodního parku v nedalekém pohoří Biokovo. Žije zde asi 14 tisíc obyvatel. Je to hodně oblíbené místo českých a moravských turistů.
Barokní kostel sv. Filipa Neri
Kostel sv. Marka
Tak to bylo naše podzimní putování po krásných místech Chorvatska, které nikdy nezklame.
S využitím Wikipedie a informací našeho průvodce Aleše.
Fotografie v textu: Z osobního archivu Marie Měchurové
