Jsem moc starý a stejně nikam nejezdím. To je jen výmluva, jazyky je možné učit se v jakémkoli věku

Určitě se dá jazyk učit i po šedesátce. Začínám se švédštinou i ve svých 66 letech. Zdokonaluji se v angličtině, koupila jsem si Evropskou školu korespondenčních kurzů pro středně pokročilé, stahuji si písničky Beatles, Janis Joplin a vůbec všechny písničky, co jsem měla v dětství ráda od Gotta, Vondráčkové a teď si je pouštím v originále. A taky Oscara Wilda a Charlese Dickense, ale to beru ty knihy bilinguální, je to perfektní. A navíc mám obrovský motiv se domluvit se Švédem, to je motivace jak hrom. Moje ješitnost zvítězí nad námahou. Syn žije v Německu, tak mi nedovolí si nezdokonalit i němčinu, mám základy. Dokonce si nedovolím jít lehnout, když se aspoň na chvíli na jazyky nepodívám. Všechno ostatní jde stranou.

Nejdříve by měl člověk umět rodný jazyk a znát svoji vlast, že !

Jsem vystudovaná angličtinářka a ruštinářka. Svým studentům na gymnáziu jsem vždycky říkala, že slovíčka jsou cihly a gramatika je malta, která je lepí dohromady.

Hodnotím 5 hvězdiček

Učit jistě. Ale naučit? Záleží na každém, k čemu člověk znalost jazyků potřebuje a na jaké úrovni (mu stačí). Rada Evropy vydala dokument Společný evropský referenční rámec pro jazyky, v němž jsou mj. definovány úrovně znalostí jazyka. Mám VŠ pedagogické lingvistické vzdělání (R, N), v A jsem dle Rámce na úrovni samostatný uživatel. Ad mýtus 1: Ve starším věku se podle mě jazyk dobře naučit nelze. Určitě lépe pasivně než aktivně. Důležitá je i výslovnost, a ta se dá dobře zvládnout max. pár let po 20. Ad mýtus 2: Je to mýtus, se zdůvodněním souhlasím. Ad mýtus 3: Souhlasím. Ad mýtus 4: Pro někoho ano, pro někoho ne. Záleží na talentu, způsobu učení, motivaci. Učit se slovíčka izolovaně je k ničemu. Nejlépe ve slovních spojeních či krátkých větách. Ad mýtus 5: Souhlasím. Gramatiku považuji za základ, na nějž se „nabaluje“ slovní zásoba. Znalost gramatiky dává jistotu, mluvení s chybami nepůsobí dobře, někdy může vést i k nedorozumění.