Jsem dnes smutná a naštvaná. Koupila jsem v roce 2020 byt v Neštěmicích z dědictví po mamince s tím, že je lepší uložit peníze do nemovitosti. I s najemnicí, toho jsem se nebála.
Tato nájemnice mi dala výpověď a v únoru 2024 jsem uzavřela nájemní smouvu s romskou babičkou ve věku 50-ti let, která mi byla sympatická, že bere z Dětskýho domova dva vnuky. Každý měsíc jí přišly peníze složenkou z úřadu práce, ty jsem z ní tahala, jak to šlo, ale platila 4 měsíce.
Pak nastaly prázniny, moje podnájemnice mi slibovala krásné zítřky, že mi úřad práce bude příspěvek na bydlení platit přímo na můj účet. Asi tušíte, že to už nebyla taková indylka, naskočil dluh přes 7 tisíc. V září mi nepřišlo nic a podnájemnice mi nezaplatila.
Dnes jsem v bytě zjistila odpojenou elektřinu, po mobilu mi slíbila, že se odstěhuje koncem měsíce. Dluh u mě bude muset doložit platbami na úřadu práce, to nemá, jedině falzifikáty. O osvojené děti pravděpodobně přijde, když se dluh provalí. Nechápu to. Moji kamáradi a přátelé dopadli stejně, no bydlíme přece v Ústí nad Labem.
Takže jsem smutná, za ty děti a za svoji naivitu.
Hezký večer Eva