Zápisník starého muže: Dovolená s CKM
Ilustrační foto: Pixabay

Zápisník starého muže: Dovolená s CKM

9. 9. 2024

Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku. Pro manželské dvojice stačilo, když aspoň jeden byl v požadovaném věku. To moje žena ještě splňovala, a tak jsme jeli k moři jako mládežníci.

Veselo bylo už cestou. To jsme si vzájemně potykali a stvrdili přátelství několika přípitky ze zdánlivě bezedných zásob. Po příjezdu nás ubytovali v roztomilých chatkách dle vlastního výběru a mnohé už i s cestou nabytým novým partnerem. Ti aktivnější šli ještě dál. Zubními pastami různých barev si své příbytky pomalovali. Nejkrásnější byl domeček uprostřed a dostal pojmenování „Kikirikííí bar“. Inspirací byl nedaleký bar pro movitou klientelu podobného názvu, jen ten náš se nezavíral za ranního kuropění, ale levné občerstvení byl schopen poskytnout kdykoliv.

Nebylo jen u srandiček, špásování a dobrého vína. Konaly se různé akce, někdy i náročné. Po prohýřené noci byla vyhlášená soutěž o plavce Černého moře. Od jednoho mola k druhému to byl přesně kilometr. Do vody šli prakticky všichni a plavali jsme a plavali a v cíli se někteří otočili a plavali nazpět. To už zcela střízlivi byli všichni a nějaká dívka křikla na mně, ať ji jistím, kdyby něco. Bohatě mi stačilo, že jsem se udržel s mlaďochy a zpátky plavat už neměl v úmyslu, ale jakási euforie mě pojala, tak jsem ji následoval. K mému potěšení ji to nadšení nevydrželo dlouho, vzdala to a šla na břeh. To už nás ve vodě bylo jen velmi málo. Tedy ani „archivní svazák“ už neměl motivaci a šel probdělou noc dospat v písku na pláži.

Nejen zábava, sport, ale i kultura byla. Večer nás sezvali do amfiteátru a pro lepší seznámení promíchali národnosti. Vznikly drobné ostrůvky různojazyčně mluvící. Blízko bylo slyšet němčinu a z druhé strany zase polštinu. Komentátor dění směroval k jakémusi divadlu. Na jeviště si z řad diváků někoho vybral, pak doplnil dalšího. Došlo i na manželskou dvojici Poláků. Ti se chvíli zdráhali, protože byl s nimi i malý chlapec. Ale ten se brzo spokojil s náruči vedle sedící ženy a propustil je.

Na jevišti se odehrávala scéna, že přišel pošťák, zazvonil a v ústrety mu vyšla právě maminka toho chlapce. Byť už měl dávno spát, s obrovským zaujetím pozorně sledoval dění na jevišti. Moderátor nebyl spokojen a tak znovu. Že po zazvonění se má na pošťáka usmívat a třeba i trochu flirtovat s ním. Zahráli to tentokrát dokonale a pak měl přijít manžel.

Vstoupil! A z řad diváků se ozval zoufalý dětský výkřik: „Mamo uważaj, tata nadchodzi!“ (Maminko pozor, táta přichází!) A bylo po divadle. To se přeneslo z jeviště do hlediště. Porozuměli všichni, Bulhaři, Rusové, Němci a ani netuším, kdo všechno tam ještě byl. Následoval spontánní výbuch smíchu a veselí, i znaleckých komentářů. Jen ten chlapeček to nezvládl, zoufale se rozbrečel a nebyl k utišení. Nakonec i diváci to pojali jako tečku za dalším příjemně prožitým dnem dovolené a s dobrou náladou se rozešli.

 

 

 

 

 

Letní soutěž 2024 Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vlastimila Kosorínová
Taky sme chodili a byli sme mladí.
Lenka Kočandrlová
V roce 1978 myslím jsem letěla s CKM do Bulharska,do Primorska.Bylo to tam bezvadné, seznámila jsem se blízce s bulharskými hochy....užila jsem si. Vzpomínám si,jak do tohoto mezinárodního střediska měli přijet Francouzi.Byly jsme s kamarádkami natěšeny, jenže se ukázalo,že to jsou malí,spíše cikánům podobní nekrasavci,kam se hrabali na Bulhary.
Jindřich Berka
Na pobytu CKM jsem poznal manželku. jsme spolu 42 let a máme spolu dospělé děti a vnoučata. Následně nás manžely, kteří jsme se seznámili přes CKM pozvali do vysílání Televizního klubu mladých, kde jsme měli zaplacený týdenní pobyt a dostali každý odměnu 500 Kč. To byly v osmdesátých letech velké peníze. Seznámil jsem se tam i se zpěváky, kteří mezi naším vyprávěním vystupovali. nejsympatičtěji na mě tehdy zapůsobil mladý Michal David, který na rozdíl od Wabiho Daňka si na nic nehrál Jindra
Zdenka Jírová
Vtipné zakončení divadla. Děti vždy vědí, co mají dělat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA