Buď klidu chvála!
Úvodní foto Jan Zelenka, ilustrace v textu Pixabay.

Buď klidu chvála!

2. 9. 2024

Ano, mám moc rád klid. Sice ne pořád, ale občas taková potřeba nastane. V tom případě vyndávám z uší obě sluchadla, neboť když jsou zasunutá, slyším nepříjemně i zvuk tikajících hodin a také fůru dalších zvuků. Působí to na mne velmi rušivě, a já si přece chci užít ten svůj klid.

Uvařím si kafe nebo připravím sklenici střiku, z knihovny vyndám oblíbenou knihu a s očekáváním v duši se posadím v obýváku do křesla. Život ovšem není vůbec jednoduchý a do toho toužebně očekávaného klidu klade, občas a zlomyslně, různé překážky.

Třeba telefon. Ozve se zpravidla ve chvíli, když jsem právě v nejlepším a doberu se v knize zajímavých stránek. A tak zavřu knihu, zvednu telefon, zakřičím do něj – moment, musím si vzít sluchadla – a jdu hledat, kam jsem sluchadla vlastně položil. Chvíli to trvá, neboť obvykle je každé sluchadlo na jiném místě. Pokud volá někdo známý, většinou trpělivě vyčká, až budu připravený. Přátelé i dcery už můj sluchový hendikep dobře znají. Jiné je to u reklamních nabídek. Tam každá vteřina znamená kšeft, a tak beru telefon obvykle již hluchý. To, že přicházím o zaručeně výhodné nabídky ke koupi čehokoli, mně vůbec nevadí. Možná přijdu i o nějakého podvodníka. To mně ovšem vadí ještě méně.

Vrátím se tedy ke knize a kýžený klid dostává další ránu. V tom spěchu jsem si většinou zapomněl založit stránku, kterou jsem právě četl. A klid zvolna odchází.

Klid je ovšem pojem relativní. Každý ho můžeme vnímat trochu jinak. Lidé nebývají stejní. Každý je jinačí. Zaplaťpánbůh za to! Když jsem byl kdysi dávno, a dokonce ještě nedávno, o něco málo mladší, nejraději jsem vnímal klid ve dvou. Ve dvou se totiž dá mlčet, v klidu se na sebe dívat, usmívat a popíjet přitom něco dobrého nebo se v klidu uchýlit do intimního ústraní a určitě se tam nezabývat současnými problémy světa. Pouze sami sebou. Takovou činnost jsem kupodivu vnímal vždy jako klidovou.

Uběhla léta, tedy hodně let, a můj klid bývá v tomto smyslu více, či méně omezen. Nejsou lidi. Ale pořád je možné hledat a najít jeho jiné, přirozenější formy. Třeba si uvařit to kafe, vzít si oblíbenou knihu a sednout si s ní v klidu do křesla v obýváku. A vypnout telefon. Pro jistotu.

 

 

 

* * *

 

glosa
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Šimková
Dnes mi pan doktor naměřil vbyšší tlak a zeptal se jestli nemám nějaký problém. Nemám, užívám si klid jak to jenom jde.Ale proč mi ten klid zvyšuje tlak to nevím.
Soňa Prachfeldová
Mám klid ráda, vážím si ho, protože není pořád. A v těch chvílích klidu, si člověk pročistí hlavu. Tak to mám , když jedu sama na kole klidným okolím.
Petr Dvořák
Klid hraničí s flegmatičností. Hoří? No a co, však mě hasiči vynesou. Pamatuji obrázky Josefa Švejka, který byl prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, jak se usmíval a říkal „To chce klid.“ Švejka jsem četl, nevzpomínám si, že by to tam bylo. Znalci Švejka tvrdí, že nikdy nic takového neřekl. Tak nevím. Řekl? Neřekl? Ale ono na tom vlastně vůbec nezáleží. To chce fakt klid.
Jitka Hašková
Honzo, také mám ráda klid. Obvykle mně vyruší sousedka, když si obědě zdřímnu a probudí mě.
Jan Zelenka
Milé dámy, moc vám děkuji za všechny komentáře. Ať máme povahu jakoukoli, občasná chvíle klidu je potřebná a milá.
Jana Jurečková
Pro mě jsou nejhorší špatné zprávy. Nezaklepají na dveře. Najednou se objeví a je po klidu. Chtěla bych je odehnat, někam se schovat, ale ony jsou vytrvalé. Před několika dny jsem měla v kuchyni naprostou pohodu, čistila jsem dýni hokaido a z rádia zaslechla o smrti Karla Heřmánka. Tak jsem všeho nechala a musela jít do vedlejšího pokoje, jinak to prostě nešlo..... Moc děkuji za krásný článek, vím kam směřuje a jak je klid křehká věc, během vteřiny se nadobro může rozbít.
Dana Straková
Chápu Vás, s těmi klidnými chvílemi o samotě je to přece jasný, protože inteligentní člověk potřebuje být se svými myšlenkami sám. To je vědecky prokázáno a když jsem se to dočetla, potěšilo mě to. Jsem taky ráda sama :-)
Romana Koníčková
Miluji klidné chvíle. Sama se sebou. Na nic nemyslet a vnímat jen tlukot srdce. Moc jich není :-)
Anna Potůčková
Mám ráda také občasný klid, ale nesmí jej být moc. I zde všeho moc škodí. Díky za zajímavý a čtivý článek.
Alena Tollarová
Přistihuji se, že vlastně mám klid čím dál raději. Ale zase ho nesmí být moc ...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.