Pijeme doma a sami. Alkohol přestává být spojován s hospodou

Já jsem v hospodě nebyl, ani si nepamatuji. Jsem ve věku kolem osmdesatky a podobně starými dědky se většinou scházím v parku, na pokec. A s jedním kolegou každý den chodíme. Jakože pěšky :-) Pití si nosíme, většinou čistou kohoutkovou... Jo, kdo chodí do hospody nevím, ale sedavaji denně před krámem pořád ti stejní a lejou to do sebe. Tak ty lituju.

Pokud někdo, podobně jako "pětašedesátiletý Luboš, neví, proč chlapi přestali "chodit na jedno", tak ať se "probudí".

Shodou okolností jsem zrovna včera zamířila k vitrínám s plakáty zvoucími do kina. Zaujala mě Tereza Ramba ve filmu Zápisník alkoholičky a napadlo mě, že bych ho chtěla vidět. Že by mě občasná "stopečka" vaječného likéru chtěla svést k alkoholismu? Nad tím se musím zamyslet, protože mléko jinak vůbec nepiju ...

:-) :-) :-) Včera minutu po čtvrté odpoledne tu padla slova o jiné dimenzi, ve které údajně někdo ví. Skoro přihrávka na smeč, protože i prostor a čas nám při omezené prezentaci tématu poslouží k širšímu a obecnějšímu pojetí ve čtyřech rozměrech, kdy téměř vždy převažuje nejistota, co vlastně o tématu či problému víme a za čím jako za objektivním stojíme. Mé poznámky jsou tedy běžně především o tomto... :-) :-)

Vy si neobhajujete to svoje, s pomocí doprovodného komentáře v domnění, že je o mně? Jak jsem už v jiném příspěvku napsala: "V mých botách nikdo nechodil", proto také nežiji z toho, co mi kdo přeje, ale žiji z toho, co si tvořím. :-)

Milá paní Caklová, dost dobře nechápu Vaši potřebu se stále "obhajovat" a nabízet Váš světonázor. My obyčejní smrtelníci, kteří nezažili klinickou smrt, s Vámi těžko můžeme držet krok. Je super, že jste tak šťastná, vyrovnaná, vědoucí,... ať Vám to vydrží co nejdéle. Přeji Vám hodně zdraví, lásky, štěstí, pohody,... a ano, jak jste psala jinde, k životu v lásce nepotřebujete nikoho, vystačíte si sama. Šťastná to žena! :-)

Milé dámy Z.Z. D.V., možná i mnohé další. Mně je srdečně jedno zda jste hloupé, či vzdělané, ale jedno vím jistě, ať píšete o sobě i o komkoliv jiném, vždy to vypovídá o vás. Mně vaše výlevy vůči mým názorům nevadí a pokud s mými máte problém, tak rozhodně není můj. Můj život dlouho nebyl tak pestrý, jako nyní po sedmdesátce :-) ♥ :-) ♥ :-) ♥

Paní Zuzano, vidím to naprosto stejně jako Vy. Viz také ty komentáře pod Vaším článkem... proto jsem ani žádný komentář nepřidala. Holt někdo si "jede" stále na své vlně, škoda plýtvat slovy... např. neuznávání západní medicíny atd. A k těm alkoholikům a alkoholičkám, kdo to nezažil, nepochopí...

:-) :-) Tak to jsem asi bojar bez záruky - patnáct let jsem hlídal tajně bumbající přítelkyni a staral se nonstop o jejího syna, o dobrých devět let jsem jí podle lékařů prodloužil život a pastorek mi zůstal jak veslo převozníkovi, co vyhlíží dalšího nachytaného. Věcí, které jsou o lidech, se chytají redakce a veřejní psavci... :-) :-)

Paní Dagmar, i já jsem asi hloupá. Paní Caklová má zvláštní komentáře a pan Dostal taky. K článku: utekla jsem před pěti lety od exmanžela alkoholika, pil zásadně jen doma, ve vsi ho v hospodě nikdo nikdy neviděl, a tak nikdo kromě sousedů netušil, že je těžký alkoholik... už pět let žiju hezký život...