Právě opat tepelského kláštera Kryštov Pfrogner počátkem 19. století postavil první lázně. Na něho navázal další opat Karel Reitenberg, který pověřil klášterního lékaře MUDr. Jana Josefa Nehra průzkumem pramenů a založil a financoval výstavbu lázeňského města - Mariánských lázní. Klášter také lázně provozoval a v klášterním muzeu jsou dnes vystaveny některé předměty ze zařízení lázní.
To ale předbíhám událostem, neboť historie kláštera premonstrátů v Teplé je mnohem, mnohem delší. Začala se psát v roce 1193, kdy klášter založil český šlechtic Hroznata a povolal do něj z pražského Strahova premonstrátské řeholníky. Sám také vstoupil do tepelské kanonie a stal se členem řádu. Na jedné z kontrolních výprav po hranicích panství ho zajali loupeživí rytíři, věznili ho na hradě Kinsberg (dnes Starý Hrozňatov) nedaleko Chebu a požadovali za jeho propuštění výkupné. Hroznata však nedovolil výkupné zaplatit a ochudit o něj klášter a ve vězení 14. července 1217 zemřel. Pochován je v klášterním kostele Zvěstování Páně. Tento je krásnou ukázkou přechodu románského slohu v gotický a je nejstarší svého druhu u nás. Vysvěcen byl pražským biskupem Janem II. 20. června 1232. Další dějiny kláštera tu nebudu popisovat, zájemce si je najde na internetu nebo ještě lépe - poslechne si je při návštěvě kláštera při výkladu průvodce.
Zmíním jen, že na přelomu 17. a 18. století nabyl klášter pozdně barokní podoby při přestavbě pod vedením Kyliána Ignáce Dienzenhofera. A současná podoba kláštera vděčí za svou podobu počátku 20. století, kdy byl rozšířen o přístavbu severního křídla s knihovnou.
Do kláštera se po vyhnání řeholníků v roce 1950 nastěhovala armáda a sloužil jako kasárna. Památkářům se naštěstí podařilo uzavřít, a tak uchránit před devastací, knihovnu a kostel, kam vojáci nesměli. V muzejní síni, která sloužila jako tělocvična, jsou dodnes na podlaze bílé značky.
Klášter je nedaleko města Teplá a dovedou vás k němu vesměs úzké silničky, klikatící se zvlněnou a oku lahodící krajinou na okraji Slavkovského lesa. V dosti rozlehlém komplexu můžete klidně strávit celý den. V areálu je i možnost ubytování, restaurace a nejen děti jistě ocení model soustavy mlýna, takové vodní hrátky s pumpou a různými přepady na místě bývalého mlýna.
Klášter má dvě prohlídkové trasy. První zahrnuje severní křídlo s muzejní expozicí, knihovnou s více než sto tisíci svazků - druhou největší svého typu u nás hned po strahovském klášteru a kostel. V něm mj. uvidíte i relikviář s ostatky zakladatele kláštera blahoslaveného Hroznaty. Fotografovat se v těchto prostorách nesmí, takže obrázky z této části mám jen ve vzpomínkách.
Druhá prohlídková trasa zahrnuje historické barokní prostory prelatury a konventu, tzv. modrý sál i cely, které obývali řeholníci. Byla náhoda a měli jsme štěstí, že v době našeho příjezdu zrovna prohlídka byla. Jinak je otvírací doba této části proměnlivá. Zde se fotografovat smělo.
Vstupné je pro dospělého 160 Kč, senioři zaplatí 150 Kč.
Volně bez vstupného je přístupná konventní kaple v barokním křídle, kde si můžete prohlédnout originál obrazu Panny Marie Pomocnice, známé jako "Panenky Skákavé", přeneseného sem z opuštěného kostela ve Skokách, nedaleko odtud, o němž jsme si vyprávěli nedávno.
(Pouť do Skoků za "Panenkou Skákavou")
