Melancholie je prevít

Myslím, že díky občasným "horším chvilkám" , člověk pak víc vnímá chvilky hezké - s milými lidmi, když je modré nebe, na něco se těší atp. ... Přeji ty hezké co nejčastěji!

Chci upřesnit to spojení primitivní optimismus. Nevyjádřil jsem to nejlépe. Pochopitelně nejsem pesimista, a optimismus je pozitivním rysem osobnosti. Jen nemám rád takový násilný, vynucený optimismus, který je občas na íčku preferován. Jsem realista a pragmatik. A v tomto smyslu píši i své knihy. Jsem moc rád, že polovina diskutujících toto pochopila.

Moc hezky jste vše popsal. Klíč ke všemu je najít odvahu a otevřít ty správné dveře a nebát se jít dál, bez ohledu na to, co nás tam čeká. Děkuji.

Článek hezký, přestože smutný. Ale optimismu fandím, proč by měl být optimistický text primitivní, optimismus je protipól všech černých dní a bez něho by nebyl život možný, je na nás, co jsme dostali do vínku nebo co si zvolíme.

Pane Zelenko, vaším textům rozumím dobře, neboť takovýchto "ubrečených textů" jsem v prvních pěti letech pro tento portál v minulosti napsala celou řadu a jsem ráda, že jsou zpět "v šuplíku". Po svých nelehkých životních zkušenostech dokáži pochopit ledaskoho a můžete mi věřit, že nejtěžší je pochopit své vlastní jednání, proč jsem na lidi taková, když mi neublížili. Pokud vám "vaše limity" nedovolí porozumět sám sobě, tak klidně "brečte" dál.

Od paní Caklové nelze očekávat, že by podobnému textu rozuměla. Má své limity.

Honzo,dej melancholii pod kuratelu nebo ji zavři do pevné bedny třeba někam hooooodně daleko. ಠ⁠ω⁠ಠ

Z mého pohledu je tento text "primitivně pesimistický". Jelikož jsem se naučila mít svůj život ráda, nevadí mi to. Život je hra, kterou nestačí hrát jen "jako" a "snažení" je málo.

Dámy, děkuji za vaše příspěvky. Jen bych rád připomněl, že tuto glosu nevnímám vůbec pesimisticky. Odmítám psát primitivně optimistické texty. Já jsem i přes zdravotní problémy docela v pohodě.

Drobet melancholie nikoho nezabije, ale není radno se jí poddávat a nechat se jí ovládnout.