Melancholie je prevít
Ilustrační foto a ilustrace v textu: Pixabay

Melancholie je prevít

28. 6. 2024

Chvíli sedíš v kavárně, bavíš se s lidmi, s přítelkyní, usmíváš se na pohledné servírky, popíjíš víno a vůbec ti nevadí, že je venku mizerně, že je zima a prší. Jsou to pozitivní chvíle, které máš rád. Ale pak vyjdeš ven a najednou je všechno jinak. Něco se v tobě změnilo.

Obloha je stále zamračená, na městský autobus je daleko, zítra musíš opět vstávat a něčím naplnit svůj další den, na zádech cítíš jakési břemeno prázdnoty a do duše ti najednou začíná padat šedivý splín a melancholie. Přitom se nestalo vlastně nic tak hrozného. Vůbec nic. Den běží normálně dál. Jen ty jsi vyšel z příjemného prostředí kavárny a pozitivních rozhovorů opět do obyčejného života. Do jiného, všedního životního modu. Máš chuť se vrátit, ale uvědomuješ si, že je to blbost. Dívali by se tam na tebe jako na exota. A ty dobře víš, že na tebe doma čeká opět to velké NIC.

Člověk se spíš vyrovná s velkým problémem než s nekonečnou řadou problémů drobných, až malicherných, které se s úpornou pravidelností zas a zas vrací a není před nimi úniku. Jejich překonávání není žádným hrdinstvím. Je to spíš bezbrannost vůči realitě.

Možná tyto drobné problémy mnohdy až brání člověku naplnit své cíle, dosáhnout toho, čeho by dosáhnout ještě chtěl a mohl. Vadí dny naplněné všedností. A ty ztrácíš svou víru.

Ale pak si uvědomíš, že je třeba se podobným pocitům bránit. A ty se bráníš. Chceš se bránit, i když to jde mnohdy těžko. A tak opustíš na čas ty své věčně drobné problémy, do kapsy si vložíš přiměřenou míru optimismu a vyjdeš si ven, mezi lidi, popovídáš si s přáteli nebo usedneš opět ke sklence vína ve své oblíbené kavárně. Nebudeš tam sám. Pohledné servírky se budou na tebe zase usmívat a ty to tíživé břemeno drobných problémů necháš doma za zavřenými dveřmi. Upíjíš pomalu ze sklenky vína, povídáš si s kamarádem či kamarádkou, -a třeba si i vzpomeneš na moudrá slova římského dramatika, filozofa a senátora Lucia Annaea Senecy:

 „Život je jako hra. Nezáleží na tom, jak dlouho trvalo představení, ale na tom, jak dobře bylo zahráno.“

 A tak se snažíš hrát své životní představení. Tak, jako ses ho snažil hrát celý svůj život. Jak herec na prknech, která znamenají svět. A možná se ti proto vrátí i ta ztracená víra, která je mnohdy důležitější než rozum. I když venku pořád prší a je protivná zima.

 



 

 * * *

 

 

 

 

 

glosa společnost životní postoj
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.1 b. / 35 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Martina Růžičková
Přeji hodně síly k boji se splíny a melancholií. Ať optimismus převažuje.
Věra Ježková
Jendo, pěkné melancholické rozjímání. Já to mám ale trochu jinak. Rozptýlení v kavárně nevyhledávám, zamračená obloha mi splín do duše nevnáší, občasná domácí melancholie mi je někdy příjemná, ve dnech naplněných všedností žádnou víru neztrácím; pokud bych si vzpomněla na Seneku, nebudu s ním plně souhlasit. Občasné popovídání s přáteli, včetně návštěv u tebe, mě ale samozřejmě potěší.
Elena Valeriánová
Člověk je nádoba, do níž se toho hodně vejde, ale když je plná až přeteče je to o tom, co bylo do ní nalité, jestli dobré vínko, jsou pak i pocity dobré a optimistické. pokud však to víno nebylo vínko, ale nějaký trpký patok, jsou ty přetékající pocity trpké, smutné, deprimující. Tak si nalejte dobré vínko a přeji Vám ať je jen a jen dobře.
Hana Šimková
Ano, říká se že život je veliké jeviště, ale záleží na tom jak je kdo dobrý herec.
Marie Ženatová
Abych byla optimistkou tak potřebuji vyjít na chvilku mezi lidi a popovídat si skutečně jen tak, tak o všem i o ničem a ihned je mi hezky. A to přeji ze srdce vám i všem ostatním ♥
Naděžda Špásová
Jendo, ten tvůj pesimismus je k ničemu. Myslím, že v podstatě jsi optimista a do skeptika máš taky daleko, jinak by jsi nic nenapsal. Dávám ti rozkaz. Příští glosa bude sršet optimismem. Vzhledem k tomu, že jsem sama pesimista a určitě nejsem sama, tak se snaž, třeba se ti to povede. Pozdravuj Věrku. :-)
Irena Mertová
Hezké, moudré, statečné... :-)
Jiří Dostal
:-) :-) ... a zase se mi přitížilo jako při optimistické tragédii... :-) :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.