Letos jsme si vybrali pro naše putování Severní Moravu, kterou jsme doposud zanedbávali. Jako místo pobytu jsme zvolili ubytovací zařízení Davidův mlýn nedaleko Kružberské přehrady. Za uplynulý týden jsme projeli a prochodili celé Opavsko. Dokonce jsme si udělali jeden výlet i do polského města Raciborze - Ratiboře.
Naši pouť jsme začali v sobotu 8. června ve vojenském újezdě Libavá. Tento výcvikový vojenský prostor leží v Olomouckém kraji, a má rozlohu 235,5 km čverečních. Leží v oblasti Oderských vrchů, a je obklopen hustými lesy. Do tohoto prostoru je turistům vstup zakázán, a nenachází se zde žádné obce. My jsme ale při naší cestě navštívili obec Kozlov. Tato obec vznikla k 1. lednu 2016 vyčleněním z vojenského újezdu. Poblíž obce leží v rašeliništi pramem řeky Odry, a to bylo první místo, které jsme si při naší cestě prohlédli. Vedle turistického chodníku jsou všude umístěny výstražné tabule oznamující zákaz vstupu do okolní přírody. Pramen je přístupný pouze o víkendech po červené značce.
Další naší zastávkou v prostoru Libavá byl pravý historický skvost - velký poutní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě.
Stará Voda je zaniklá ves, z níž se dochoval kostel, který od 1. ledna 2016 patří k obci Město Libavá, do roku 2015 spadal do vojenského újezdu Libavá. Římskokatolický poutní kostel v zaniklé obci Stará Voda byl vystavěn v letech 1683 až 1688 podle projektu Giovanniho Pietra Tencally. Interiéry zdobí vzácné fresky, které vytvořil italský mistr Giovanni Carlone.
Kostel utrpěl po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce, kdy po vzniku vojenského újezdu poutní místo zaniklo a chrám začal trpět devastací.
Odvezeno bylo vnitřní vybavení, včetně oltářních obrazů, soch, zvonů a varhan. Stavbu a interiéry kostela postupně devastovaly československá, a po okupaci v roce 1968, taky sovětská armáda. Několik let posloužil jako sklad sovětské munice. Interiér utrpěl hlavně v době sovětské okupace. Vojáci zdi pomalovali a sochy a fresky rozštříleli. Nápisy azbukou i stopy po střelách jsou v chrámu, po dohodě s památkáři, dodnes zachovány jako memento okupace z let 1968 až 1991. Nápisy odkazují na města a obce odkud okupanti pocházeli.
Kostel je chráněn jako kulturní památka. Velké škody napáchané působením armád jsou od 90. let postupně napravovány. V roce 1991 došlo také k obnovení slavných Svatoannenských poutí. Chrám je v letní sezóně přístupný veřejnosti - vždy v sobotu od 10 do 14 hodin. Vstup do unikátního chrámu, s pohnutou minulostí, je zadarmo.
Tolik informace z portálu kudyznudy.cz
Našeho průvodcovství v kostele se ujal mladý muž, který se nám omlouval, že je v civilu, protože zrovna mají brigádu. Asi to byl zdejší kněz. Jeho výklad byl hodně zajímavý a emotivní. Pověděl nám, že lavice, které mají v kostele, dostali od husitské církve, a jejich náročný transport se řešil i TV, když při jejich přepravě ucpali příjezdovou komunikaci. Vystavené ornáty zase obdrželi nedávno darem od kroměřížské diecéze. Nakonec nám zahrál na varhany naši Českou hymnu, a to byl pro nás ten nejkrásnější nezapomenutelný zážitek. Rádi jsme i my přispěli do kasičky na opravu kostela.
Hned vedle kostela leží ruiny kláštera, který vyhořel při leteckém útoku 4. května 1945.
Ještě jsme se prošli ke Královské studánce s křišťálově čistou vodou, nad níž stojí barokní kaple sv. Anny postavená v letech 1699 - 1703. Obnovu studánky a zdevastované kaple zahájili skauti v roce 1995.
Obě tato místa stojí rozhodně za návštěvu a velké poděkování patří obětavým lidem, kteří se podíleli a podílejí na jejich záchraně.
