Můj seniorský den: užívám si hlavně ranní rituál u novin a voňavé kávy
Ilustrační foto: Pixabay

Můj seniorský den: užívám si hlavně ranní rituál u novin a voňavé kávy

18. 6. 2024

Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže díky inkontinenci to válení v posteli prodlužovat nemůžu a na poslední chvíli, už v křeči, pádím na záchod. Super, stihla jsem to.

Při úporných bolestech zad, než si takhle po ránu sednou ty moje vyhřezlé plotýnky (zn. „sportem k trvalé invaliditě“), si udělám snídani; tu tedy fakt neodfláknu.

Tak teď už by ve schránce ty noviny mohly být, tak šup do županu a do výtahu. Modlím se, aby nikdo další nejel, neb po ránu vskutku nevypadám nijak vábně. Sakra, zase mi někdo ukradl výtah pod rukou; zdržela jsem se vkládáním včerejších časopisů do schránky jedné též osamělé sousedce, která miluje křížovky.

Konečně se můžu plně věnovat mému – už pár let, co žiju sama – každodennímu oblíbenému rituálu. Tu snídani jsem si totiž nachystala k postýlce a při četbě novin a časopisů si vychutnávám sousta bohaté snídaně s velkým hrnkem voňavé kávy. Tento rituál si fakt užívám.

Při ranní (no … „ranní“) hygieně, kterou tedy – po pravdě – čím dál víc flákám (pakliže nemusím mezi lidi) si v duchu opakuji: „den ze dne se mi daří lépe a lépe“ dokud této pohádce neuvěřím. A dokud sama sebe „nepřesvědčím“, že samota je přeci tak úžasná věc!

To už je půl desáté? Honem zapnu televizi, neb mi tam opakují kriminálku z předešlého večera, u níž jsem usnula, ani nevím jak. Miluju detektivky, odjakživa. A víte, co je jedna z mála výhod stáří? Zírám na už x-tou reprízu a zase – aspoň chvíli – nevím, kdo je vrah. Dříve jsem ho většinou uhodla na první dobrou.
 A pak si dám AZ-kvíz.

Kdyby mi někdo ještě před pár lety řekl, že televize bude moje stěžejní kamarádka... Nicméně, na rozdíl od mnoha mých vrstevnic, ještě nejsem jejím otrokem. Neběží mi nonstop. Prostě se podívám kdy chci, na co chci, tomu říkám svoboda. Že by další „výhoda“ osamělého stáří?

 


 

Jarní soutěž 2024 Můj příběh senioři
Hodnocení:
(4.9 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Sylva Wiedel
Super. Mám ráda lidi, kteří ještě čtou papírové novinky.
Blanka Lazarová
Užívejte dál svých voňavých i jiných rituálů .... myslím, že v podobné situaci nejste sama .... Carpe diem ....
Soňa Prachfeldová
I já vše připojují s přáním hezkého prožití dní všedních i svátečních. I pro mě je ranní pití kávy, to pravé nakopnutí do nového dne. :-)
Daniela Řeřichová
Děkuji za milý upřímný článek. Jak píše Marie M., je důležité umět svůj den prožít s radostí a to Vy děláte již svým příjemným kávovým rituálem. Přeji další voňavá rána a hezké dny v každé roční době. :-)
Marie Měchurová
Důležité je, aby si člověk dokázal podzim života zpříjemnit, a měl radost i z ranního poležení, není kam pospíchat.
Ilona Marešová
Dnešní den. Jedenkrát v týdnu vstáváme v 04.10 hodin, připravím snídani a oběd pro přítele. Před před chvílí odjel do práce a já ještě 2,5 hodinky budu dospávat. Při loučení ho ubezpečím, že na něho budu myslet. Po ranním hygienickém programu se nasnídám, namaluji, upravím a po výběru oblečení odjíždím do města, pokud nemám nic jiného v plánu, kdy zůstanu doma. To třeba, když má přijít vnuk na oběd. Televizi mám jako zvukovou kulisu jen v případě, že si nepouštím hudbu. Neodpustím si po obědě projít své oblíbené programy se zaměřením na rekonstrukci bydlení, nebo jiný výběr. Když je pondělí, jedu na kávu s kolegyněmi. Jsme seniorky, dětské sestry. Úterý odpoledne a v pátek na mne čeká přítel v hypermarketu, kde jdeme nejdříve na kávu a potom nákupy. Sobota je vždy ve znamení výletu do známých a neznámých míst. Když jsem sama a mám podle přítele osobní volno, trávím čas úklidem, vařením, četbou, TV, Internet, zvláště informace o místech, kam se nepodivám pro jejich vzdálenost, zprávy. Krátké procházky kvůli problémům po úrazu musí stačit. Upravuji si oblečení, móda je stále mým spojencem mého šatníku, nebo se věnuji dalším zájmům. A máme další týden za sebou. Ten čas tak letí, tak nějak nestíhám.
Hana Řezáčová
Jo jo, je důležité začít den hezky - jaké ráno, takový celý den :-) Tak přeju samé pěkné dny!
Eva Mužíková
Každý to má nastaveno jinak.
Olga Škopánová
No nevím já bych takhle skončit nechtěla.
Aranka Johnová
Přemýšlím,jak to napsat?Asi až mi bude 80+ a třeba budu mít zdravotní problémy,možná pochopím,zatím no nevím,jsem5 let v důchodu,mám 2 práce a za peníze navíc s manželem cestujeme ,sem tam nějaké adrenalinové zážitky,beru vnuky na výlet,jsem spokojená.Každý to má jinak,asi bych se unudila,ale to nechci nějak kritizovat článek,třeba také jednou tak budu žít.Mějte se krásně.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.