Když na mě sedne Múza
Ilustrační foto: Pixabay

Když na mě sedne Múza

20. 6. 2024

Jsou machři, kteří ráno vstanou, uvaří si kafe a hned začnou skládat sonátu nebo běží k počítači, aby stihli napsat svůj naplánovaný denní počet stránek, i když nemají zrovna inspiraci. Musí si je prý takzvaně vysedět. To já neumím. Já můžu začít psát teprve, až když mě políbí Múza.

Jak víme, Múzy žijí s bohy na Olympu, odkud pomáhají zejména umělcům a věštcům, které mají v největší oblibě. Nápomocné jsou ale i ostatním lidem. Jsou dcerami nejvyššího boha Dia a jejich matkou byla bohyně paměti Mnémosyné. A přiznám se, že rady od takto geneticky vybavených pomocníků se mi v poslední době docela dost hodí. Zdá se mi totiž, že už občas zapomínám. Bohužel, vždycky ty nelepší nápady. Takže sem tam nějaký ten polibek uvítám. Věc má ale háček. I když je jich devět, Múzy nestíhají, a proto posílají mezi nás, méně talentované obyčejné smrtelníky, své zástupce. A jednoho, vlastně jednu, poslaly i mně. A ta o mě naštěstí opravdu dobře pečuje.

První opatrný polibek dostávám obvykle brzy ráno na ruku. Tím moje Múza zkoumá, jestli jsem ještě živá. Po podrbání za ušima se uklidní, přestěhuje si pelech ke dveřím, kde se stočí do klubíčka a dá mi ještě půl hodinku. Ví, že v době, kdy procitám z bezvědomí, by její další snaha byla marná, protože nic úžasného, co bych měla a chtěla sdělit světu, mě rozhodně nenapadne. Tak proč si ještě nezdřímnout.

002-kdyz-na-me-sedne-muza.jpg

Jakmile mi ale naskočí životní funkce, běží napřed do obýváku, sedne na sedačku, šlápne na klávesnici a volá na mě:

„Ájo, honem, na íčku jsou koníci, pojď mi to přečíst!“

 001-kdyz-na-me-sedne-muza.jpg

Pěkně si spolu počteme, pozdravíme přátele a přejdeme na Seznam. Zjišťujeme, co je kde nového, co kde způsobila kdejaká lůza, co řekla jakási čúza a se slovy, ať to vypnu, že je to hrůza, mě moje Múza políbí podruhé. Přitom mi drkne do ruky, ve které držím hrnek s kafem, takže to odnese moje blůza.

003-kdyz-na-me-sedne-muza.jpg 

V klidu se převléknu, vezmu si mikinu a jdeme psát. Nesmím se totiž rozčilovat, aby se necítila dotčeně. Co kdyby mi to i nadále nešlo… A ono mi to fakt zase nejde, proto mi Múza vede ruku.

 005-kdyz-na-me-sedne-muza.jpg

Po chvíli se mě netrpělivě zeptá: „Víš už konečně, o čem budeme dneska psát?“

004-kdyz-na-me-sedne-muza.jpg

Odpovídám, že zatím nevím, protože mě bolí noha, nemůžu se pořádně soustředit a musím se natáhnout. Rychle si dávám nohu nahoru, zatímco mě moje Múza upřeně pozoruje.

007-kdyz-na-me-sedne-muza.jpg

A pak to přijde: jeden nápad za druhým.

A víte proč?

No, protože na mě konečně sedla Múza.

006-kdyz-na-me-sedne-muza.jpg

 

 

Fotografie v textu: Alena Velková

 

 

 

 

 

kultura životní styl
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Kollinová
Se zvláštním pocitem sdílené radosti jsem pročítala článek, propadla kouzlu vaší symbiózy a vybavil se mi FALCO z Nekonečného příběhu. Spolu Jste soukromým pokračováním nádherného příběhu.
Věra Ježková
Alenko, pobavila jsi mě. Mě by nenapadlo považovat přítelovu kočičku, s níž trávím pátek ráno až pondělí ráno, za múzu. Usínám dlouho, špatně spím. Takže když se po mně tak v pět ráno projde, na múzu nemám ani pomyšlení. Říkám jí buditelka. Kromě toho mi to myslí líp večer a v noci. :-)
Danka Rotyková
Úplně vám rozumím, já když uvidím svoji psí Múzu, nejdu psát, ale snažím se si její přítomnost užít, aniž bych se zadívala do těch hlubokých očí. Jakmile bych to udělala, začne se Múza domáhat svého výsostného postavení a žadonit o dobroty, které dostává jako odměnu za něco, co se opravdu povedlo. Takže tahle Múza se vlastně rychle změní v Můru. Když vytrvám, získám zvláštní postavení já, a tak to je den za dnem, stále dokola.
Anna Potůčková
Ali prima článek a potěšilo mě, že ta Tvoje psí Múza Bobina si prohlíží fotku s koníčky, kterou jsem kdysi na Íčko vložila já. A i já mám doma takové 3 Múzy a znám jaké to políbení od nich je.
Alena Tollarová
Tak takovou múzu k dispozici nemám. Že by to byl důvod, proč nejsem schopná vyplodit kus kloudného textu? Nepůjčila bys mi ji? Ale ne, stejně by mi nebyla nic platná, protože to je prostě Múza Tvoje :) Vidím Tvoji nožku bolavou, ať se Ti brzy zahojí a můžeš Múzu prohánět. Nebo ona Tebe :)
Alena Velková
Díky za milé komentáře. Ještě týden a zase (možná) budu skákat přes kaluže :-)
Naděžda Špásová
Álo, takovou Múzu bych taky brala, Bobina je fakt boží, ta se povedla. Přeji ti rychlé uzdravení nohy, aby jste mohly obě běhat po loukách jako ty Múzy. :-)
Dagmar Vargová
Alenko, parádní článek a super roztomilé fotky, ostatně jako vždy od Vás. Díky a pusu Múze Bobině! :-)
Jan Zelenka
Alenko, múzy jsou někdy potvory a flákají se bůhví kde. Já si denní penzum psaní proto raději neordinuji. Když mám inspiraci, píši, kdy ne, tak se flákám. Přesto jsem už vydal 20 knih a letos přibydou další dvě. Občas si přečtu něco z novinářské kuchyně, a když přijde inspirace, píši. Pokud byla ještě na živu moje malá Britney, ležela vedle počítače na zemi a její kožíšek byl moc inspirativní. Přeji vám, aby vás múzy neopouštěly. Vždyť ony se zase vrátí.
Blanka Lazarová
Ali, bezva kámoška. Té nemůže odolat snad nikdo. Zdravím nejen tebe ale i Bobinu. Pac a :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.