Kdo je zdravý, měl by jít darovat krev, míní Otakar Vaníček, který dvacet let vede spolek na podporu dárcovství krve
Otakar Vaníček při odběru krve. FOTO: Zdeněk Plešinger

Kdo je zdravý, měl by jít darovat krev, míní Otakar Vaníček, který dvacet let vede spolek na podporu dárcovství krve

6. 6. 2024

Máme umělé klouby, umělá srdce, umíme transplantovat většinu vnitřních orgánů, ale to, co potřebujeme k lékařským zásahům, uměle vyrobit neumíme. Recept na přípravu lidské krve prozatím nikdo nevymyslel.

A tak se zdravotnictví a my všichni neobejdeme bez dobrovolných dárců krve. Jednou z organizací, která tuto činnost podporuje, je spolek Zdraví – život, která má za sebou dvacet let neúnavné propagace a získávání dobrovolníků.

„Dárcovství krve bylo nastartováno hluboko před sametovou revolucí. Darovat krev chodili vojáci, policisté, hasiči, členové pracovních kolektivů a většiny složek tzv. Národní fronty. Zatímco příslušníci uvedených záchranných složek se k dárcovství hlásí i dnes, zbytek veřejnosti o to nemá zájem. Není zde nikdo, kdo by darování krve propagoval a nepřetržitě k němu vyzýval. Český červený kříž má velmi široký záběr a spousty aktivit, na dárcovství mu moc času nezbývá. Ministerstvo zdravotnictví je na tom obdobně. I když v jeho případě se domnívám, že by to měla být jedna z priorit komunikace s veřejností,“ myslí si prezídent spolku Zdraví – Život Otakar Vaníček.

V minulosti bylo možné za darovanou krev získat finanční odměnu. Samozřejmě ale vysoké procento dárců to dělalo dobrovolně a zcela zdarma. Jak je tomu dnes? „Dárce má možnost za každý odběr uplatnit odečet na daních ve výši 3500 korun a má ze zákona také nárok na den volna za úhradu mzdy,“ vysvětluje Vaníček. Sám je mnohonásobným dárcem krve. "Mám vždycky radost, když mohu k odběru přistoupit, protože vím, že jsem ještě zdráv. Dárcovství v Česku mohou podstoupit lidé ve věku 18 až 65 let a je velká škoda, že snaha pomáhat druhým se pomalu vytrácí,“ říká Otakar Vaníček. Podle něho mohou muži darovat krev maximálně pětkrát ročně, ženy čtyřikrát. Dárci mají tu výhodu, že před každým odběrem procházejí zdravotní prohlídkou včetně rozboru krve.

Dnes se noví dárci rekrutují především z rodin, kde rodiče krev již darovali. Oslovuje to i členy rodin, v nichž jsou nemocní před operacemi, nebo lidé kteří při svých diagnozách potřebují transfuzi krve. Jak populace stárne, zvyšuje se potřeba ortopedických operací a zároveň například stoupá počet onkologických pacientů. Potřeba krve v nemocnicích průběžně stoupá.

„Krev je biologický materiál, který prozatím nikdo v laboratoři nevyrobil. Není ničím nahraditelná a lékaři se bez ní a především jejích dárců neobejdou," potvrzuje primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze MUDr. Petr Turek.

Je nějaký recept jak řešit nastalý problém? Zdroje uvádějí, že nyní v Česku chybí zhruba třetina dárců krve. Prozatím současný stav není kritický, přesto ale obavy o budoucnost přetrvávají.

Spolek Zdraví – život má již několik let připravený projekt pro střední školy, v rámci něj by cca během šesti hodin ročně byli studenti seznámeni s významem a prospěšností dárcovství krve. Avšak na tento projekt je nutná spolupráce ministerstva zdravotnictví a ministerstva školství a tělovýchovy a k takové kooperaci nikdo zatím nepřikročil.

„Bylo by skvělé, kdyby se nám třeba Francie stala vzorem. Tamní maturanti jdou oslavit složení zkoušky dospělosti tím, že darují krev. To by slušelo i našim mladým lidem,“ míní Vaníček. Podle něho je vše otázkou priorit. Současná společnost jedná tak, jako by byly peníze to nejdůležitější v životě. „Já tvrdím, že na prvním místě musí být zdraví a jeho nedílnou součástí je i dárcovství krve. Kdo má možnost a zdravotně vyhovuje, měl by krev darovat. Nikdo z nás neví, kdy budeme krev potřebovat my sami nebo naší blízcí,“ uzavírá Vaníček.

 

 

 

 

 

zdraví
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Hašková
Nikdy jsem nemohla dávat krev, protože jsem jako mladá měla sérovou žloutenku typu B. Teď už bych nemohla kvůli věku. Článek mi připadá jako propagace, aby senioři v tomto směru ovlivňovali své děti vnuky.
Zuzana Pivcová
Moc jsem si to přála, b´´hlásila jsem se i do registru dárců kostní dřeně. Ale už jsem prý byla v té době jaksi přes čas, tedy věk.
MIROSLAVA JELÍNKOVÁ
Ano, pokud je člověk zdravý, měl by...Ale jako dárce krve kdysi i plazmy také vím, že jsou přísná kritéria, borelióza, cukrovka a inzulin, návykové látky, žloutenka, a spousta jiných nemocí a zlozvyků... Pečlivě se dbá na pobyt v zahraničí, kontaktu s tím či oním člověkem, klíšťata apod. Také po každé mini/operaci půl roku zákaz dárcovství. Takže pokud jsme nyní zdraví, ne vždy je možné být dárcem... Samozřejmě placené omluvené směny, úleva na daních jednou ročně nebo i darování za hotovost je příjemné. I tak ne každý je vhodným dárcem.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA