Jen si lehnu na záda, hned na mě vleze
FOTO: Zuzana Zajícová

Jen si lehnu na záda, hned na mě vleze

8. 6. 2024

Hluboká noc… temné stíny, vítr láme větve, v dálce vyjí kojoti... to trochu přeháním, ale pes by v naší kotlině výt mohl.

Sucho v ústech, zpocené čelo, brodím se bahnem, nemůžu dýchat. Zdá se, že nedožiju rána, a když je úplně nejhůř, proberu se z mrákotného spánku. Na hrudi nesu tíhu celého světa. V žaludku mám kámen. Cítím, že mi každou chvíli praskne močový měchýř. Opatrně otevřu oči a snažím se zorientovat. No jo… koukají na mě modré studánky… ano, noční můra se proměnila v mého kocourka Finna, jenž si vždycky (vždycky!) ustele na mých prsou, žaludku a močáku v ten moment, kdy se ve spánku převrátím na záda. Dokud spím na boku, spinká ten malej rošťák spořádaně vedle mě. Vypadá jako andílek, co spí spánkem nejtvrdším, což je ovšem pouhé zdání. Celou dobu číhá, kdy se překulím, a vyleze si na mě. Když byl ještě koťátko, dalo se takhle celkem slušně pokračovat ve spaní i přes vytrvalý kočičí motorek. Někdy jsem se ani nevzbudila. Ovšem koťátko se změnilo v kocoura, jenž obsáhne nejen hrudník, ale i žaludek a močový měchýř. Taky motorek získal na síle.

Opatrně ho sundám a jdu v jeho doprovodu na záchod. Neexistuje, že bych si dovolila zavřít dveře! To bych si vyslechla výčitky tak hlasité, že hrozí nebezpečí udání pro týrání zvířete.

Pak se spolu odebereme zpátky do postele, kde usínáme bok po boku…

Představte si, že mám ve zvyku si v posteli před usnutím číst. Kocour pro čtení nemá pražádné pochopení a vyžaduje, abych si s ním hrála. Nosí mi vytrvale do postele míčky a tyčku s pírky. Míček vyplivne vedle mě, tyčku položí na peřinu, a čeká. Hodím mu míček i tyčku, a on vystřelí. Získám asi tak třicet vteřin na čtení, než se Finn s úlovkem vrátí zpátky. Každý večer mu ten zatracený míček nebo tyčku házím, dokud si čtu. Když zavřu knížku a zhasnu, spočineme spolu bok po boku, dokud se ve spaní nepřekulím na záda. A tak to spolu s Finnem máme každou noc.

 

 

 

 

 

 

domácí mazlíčci kočka
Hodnocení:
(5.1 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Hezký milý članek. Kdybych neměla papouška, asi bych se rouhodla pro néjakého kočičího "maséra".
Jarmila Komberec Jakubcová
Moc hezké vyprávění. Moje milovaná kočička Polynka se uzdravila se smrtelné nemoci a nyní vše dohání. Je hravá a ráno mi nosí do postele plyšové myšky, všude je jí plno. Bohužel v posteli se mnou spát nechce. Nejraději v noci chodí do zimní zahrady, kde má veškerý servis včetně dvou škrabadel. Ráda spí ve výšce, kde má asi pocit bezpečí. Přeji kocourkovi Finnovi hodně kočičích radostí a lásky.
Ludmila Černá
Hezky jste to napsala. Jo, naivně si myslíme, že máme doma mazlíčka. Houby, kočky si nás tak vycepují, že jim dobrovolně a nadšeně sloužíme. Tohle nepapá? Koupíme něco jiného. Budí nás? Nojo, milují nás a nemůžou bez nás být atd. Ale stejně na tom nic nezměníme, protože svět by byl bez nich smutný. Nevím jak vy, ale já bych dětem rozhodně netolerovala, aby mě ráno budily, škrábaly mi na dveře ložnice a v nestřeženém okamžiku kradly maso na řízky.
Petr Kymla
Měli jsme kočičku z útulku, byla hodně bojácná a při pohlazení se jen krčila. Objevily se u mě problémy se žaludkem, kočička najednou začala chodit večer ke mě do postele , co nikdy předtím nedělala a vždy se mi uložila na břicho. Trvalo to asi dva roky a přes prognózy lékařů moje problémy odešly. Asi za rok se objevily problémy u kočičky a na veterině ji zjistili žaludeční vředy a doporučili "uspání", aby zbytečně netrpěla bylo jí 13 let.
Dagmar Vargová
Moc hezké. U nás je to podobné. Kocour spává mezi mnou a manželem.
Hana Rypáčková
Milé počtení.. Nikdo nechce spát samotný...
Zuzana Pivcová
Můj někdejší zachráněný velký černý kocour chtěl spát mermomocí u mě v posteli, ale na mě byl moc těžký, tak jsem ho odsunula. Počkal, až usnu, a pak mi skočil na hlavu na polštář. Měla jsem kvůli krční páteři drahý ortopedický polštář. Kocour spal na tom polštáři a moje spadlá hlava se krčila vedle na prostěradle, než jsem se probudila.
Jana Jurečková
Já mám doma také jednoho věrného přítele, jmenuje se Mikeš, může malými dvířky ven, ale nejraději je s námi doma. Nikdo nemůže pochopit pouto, které se mezi námi vytváří. Manžel někdy brble, že se žene v noci do postele, ale jak vidím nejsme sami. Díky za krásný příběh.
Marcela Pivcová
Paní Zuzano, naše kočky také nejraději spí v mé posteli. Snad mají i dohodu, jak se budou v projevech náklonnosti střídat. Waldemar mi dá "dobrou noc", nechá se chvíli hladit a pak jde do pelíšku vedle mé postele. Babeta ho vystřídá - lehne si mi vedle nohou a u mě zůstane. Navíc se mnou cvičí jogu - prolézá okolo mě, takže mi brání v pohybu. Jsou to však skutečně domácí mazlíčkové, takže jim jsou většinou tyto projevy dovoleny.
Jiří Svoboda
Myslím, že vám ty "noční můry" nelze než závidět.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.