Můj pes a kočka jsou prostě nejvíc! Láska ke zvířatům láme v Česku rekordy

Nedávno jsem kdesi četla o Angličanech, že vlastnictví domácího zvířátka je nejbližší citový vztah k jiné bytosti, jaký zažijí. Své děti mají rádi, ovšem nejsou z nich tak bezmezně nadšeni jako ze psů, koní , králíků, koček, či dokonce fretek a lasiček, zvířátka si mohou dovolit chování za jaké jsou děti kárány. Z článku vyplývá, že nejen Angličané milují svá zvířátka - no, někdy asi až moc. Taky jsme měli doma, když byly děti školou povinné, pejska - byl to miláček, ale pořád to byl pejsek ... Jako všude, i tady platí všeho s mírou ...

Naďa a paní Jarmila K. mi mluví z duše. Já i sestra dáme kolikrát přednost kočce či psu před člověkem a zvlášt když je zlý. Když s námi žijí zvířata, tak přece jsou rovnocenní členové rodiny. O tom by mohla všechna naše zvířata vyprávět.

Líbí se mi komentář Nadi Š. Mám ráda jak pejsky tak kočičky. Je pravda, že svou milovanou kočičku Polynku mám ráda stejně jako svá vnoučátka. Je to člen rodiny a stejně tak snacha má ráda fenečku boloňáčka Sofinku či už starší kočičí dámu Bambulku. Omylem jsem dala 5 hv. Chtěla jsem dát pouze jednu.

Kočky a psy miluji od malička, vyrůstala jsem s nimi. Když povyrostly naše děti, přišli k nám i pejsci. A ano, občas dám přednost zvířeti před člověkem, protože si to člověk zaslouží.

Nelíbí se mi, když pes dostane přednost před člověkem.

Vždy je to o lidech. Pes udělá to, co ho páníček naučí m jak ho vychová. Psi jsou úžasní společníci a hodně lidem pomáhají (jednak svou přítomností, jednak i zdravotně). A ty negativa - nezodpovědní páníčci neuklízí po svých miláčcích, nenaučí je např. chovat se v té restauraci apod . Proto nesvalujme vinu na psy

V čem je problém? V tom, že láska Čechů ke zvířatům je tak velká, že přeplněné psí/zvířecí útulky zoufale shánějí peníze na provoz. Jestli tohle je láska, tak "potěš koště".

A v čem je problém?

S pejskem jsme po Čechách jezdili všude, jednou za rok nějaká cizina, to nám pohlídali rodiče. Poslední tři roky byla už nemocná a inkontinentní, to už jsme jí nikam brát nemohli a ani nechtěli hlídání. Tak jsme jezdili každý zvlášť. I když se nám teď stýská, dalšího psa jsme nepořídili. Je to krásné, ale taky dost omezující.

To není humanizace zvířat, ale naopak degenerace lidstva. Tomu trvalo miliony let, aby se dostalo tam, kde je, a brzo se zase začne pářit se zvířaty.